Už chci být za tímto stavem,
procházet se v tichosti davem,
má mysl pohrává si se srdcem,
stává se jím průvodcem,
proč se z každého koho poznám stane přítel,
mého srdce později majitel,
bolí mne pocit samoty,
schovávám se hlouběji do temnoty,
pak z ničeho nic na mne ukáže světlem,
mou tvář ovane lásky větrem,
je to začarovaný kruh,
díky kterému mi dochází vzduch,
už jen v klidu si lehnout a navždy usínat,
navždy jen na dětství vzpomínat.
