středa ❤

30 0 0
                                    

Přemýšlím o tom že bych byla youtuberka, ale nevím no...
Dneska jsem pro jistotu vstala v 5:35 abych stihla vyvenčit Rexe. Jelikož je ještě celkem dost velká tma vzala jsem si baterku. Potrénovala jsem s ním pár kousků ale v tý tmě to fakt moc nešlo, když byl mladší tak jsem s ním chodila i na agility, ale potom se to nějak zkomplikovalo kvůli škole a musela jsem s tím přestat. V 6:10 jsem mu dala jídlo a šla se domů připravit. Jelikož už jsem měla věci co se oblečení a batohu týče připravené tak už mi jen stačilo se obléct, vyčistit zuby a nasnídat se. Opravdu nechápu lidi co ráno nesnídají, já kdybych se nenasnídala tak přes den absolutně nemůžu fungovat.
Hurá teta je tu můžeme jet.
Ale co to? V autě nesedí teta ale strejda.
Proč nejede teta?
Zařizuje věci okolo dědova pohřbu.
Aha.
~ve škole~
Katy- Neboj Skyler já příjdu na to jaká holka to je.
S.-Ne na to nepříjdeš, budu si dávat pozor.
K.-😂No to známe.
Sedla jsem si k Niky do čtvrté levice u okna, když v tom si předemě sedla ona ještě se svým kamarádem a po chvíli si k nim sedl ještě jeden z mých kamarádů.
Pane bože co budu dělat?! Z myšlenek mě probudí Niky.
Tak co už tu je?
Jo už tu je.
A kde?
Přímo před tebou.
Cože? Tahle? No moc hezká není.
To říká ta pravá.
No tak pěkně děkuju.
Ale notak já si dělám jen srandu.
No proto a co teď máme za hodinu? Hm asi fyziku.
Sakra! Já nic neumim.
A co mysliš že já?
Učitelka- tak děcka když jste tu takhle pohromadě tak si vás vyzkouším.
No a je to v háji.
~po zkoušení~ (které mimochodem trvalo dvě vyučovací hodiny)
Nejdeme za Kate Niky?
Ok.
Kate- Já vim kdo to je!
Skyl.- Nevíš!
Kate- Vím! Je to Grace!
Skyl.-No dobře ale nikomu to neříkej.
Kate-Neboj

Terry- Ahoj Skyler...ehm ptala jsi se jak zvládám život tak...
Dala mi do ruky přeložený papír. Odešla jsem s ním na záchod a přečetla si ho. Pane bože to je hrozné co prožívá!
Rychle jsem vyběhla ze záchoda a obejmula ji.
Celou hodinu jsem nad tím přemýšlela, ale na nic moc jsem nepřišla. Ale to asi proto že jsem celou dobu koukala na Grace.
•••
Přes den jsem s ní nemluvila, ale tak různě jsme po sobě pokukovali a usmívali se na sebe.Je až neskutečný jak mě ta holka dokáže rozesmát, dodat energii a pozitivitu.
~doma~
Fajn asi je ze mě nejšťastnější člověk na světě. Protože jsem asi našla lásku a štěstí svého života. Momentálně mi v hlavě zní jen Grece, Grace, Grace.
Ale zítra už se nemůžu bát s ní mluvit jinak by jsme se ani neskamarádili, ale...já s ní nechci být jen kamarádka.
Je pět musím jít ještě vyvenčit Rexe.
~po venčení~
Mám jí plnou hlavu, při venčení jsem na ní myslela až moc a málem mě zajelo auto kdyby sebou Rex netrhnul a nestrhnul mě na druhou stranu tak by mě přejelo.
Je to vážně věrný pes a všechny chrání. (Pardon už nemůžu o Rexovi tolik psát protože ten před dvěma rokama umřel, ale napadlo mě ho sem dát tak proč ne)

Najednou slyším jako kdyby někdo škrábal na domovní dveře. Pomyslím si že to jsou kočky a spím dál. Po chvíli se ale přidá i kňučení. Sáhnu pod polštář pro mobil a podívám se kolik je hodin.
Půl jedné ráno? Rlly? To si to stvoření nemohlo najít jiný čas na to aby mě mohlo rušit? No nic jdu se podívat kdo tam je.
Rex? Rexi co tu děláš? Jak jsi se dostal z kotce? (Nebojte ten kotec ve kterém byl, byl velký a venčili jsme ho 4 × deně)
Rexi sem nemůžeš! Hmm, ale že by se mi chtělo do té zimy abych tě zase odvedla...fajn tak pojď.
Ještě že doma nejsou rodiče ty by mě zabili.
Rychle Rexe odvedu do koupelny abych mu omyla tlapky no nakonec jsem ho musela omýt celého. Vypadá to že ho děda vůbec nemyl a dokonce jsem mu našla v srsti i jedno klíště. Ještě že jsem si nějaké věci pro psy nakoupila svoje a měla jsem mu to jak vyndat.
Potom jsem ho už jen usušila a odvedla ho k sobě do pokoje kde si okamžitě lehl do mé postele.
No tak to by nešlo kamaráde. Mám tě sice hodně ráda, ale dneska se chci vyspat.
Podíval se na mě těma svýma roztomilýma prosebnýma očima.
No dobře, ale udělej mi tam místečko.
Lehla jsem si a Rex se ke mě přitulil.
Po chvilce usnul a pak jsem mohla nerušeně spát taky.

Blue and GreenKde žijí příběhy. Začni objevovat