Blue and Green

pondělí❤

Tak a zase škola. Už ani nevim za jak dloho se vrátí rodiče, ale volala jsem mamce jestli by jsme Rexe nemohli mít doma a po dlouhém přemlouvání nakonec svolila. Vím že se vrátí cca za týden.
Když jsem měla ráno všechno připravené a Rex byl vyvenčený tak jsem nevěděla co mam dělat. Ano dnes jsem vstala hodně brzo.
Sedla jsem si na pohovku a vzala do ruky mobil a zapla instagram.
Hned na začátku se mi ukázaly její fotky co přidala cca před dvěma týdny. Dnes pokud nebude ve škole tak se zeptám učitelky. Nezavolala a ani neodepsala. Co když se ji něco stalo?!
Ale ikdyž jsem si myslela že mám dost času tak už jsem musela jít. Ell mě volala. Když viděla že nejdu tak šla za mnou a podívala se do mého mobilu.
El- To je ta co se ti líbí?
S- Jo...
El- Je hezká a proč jsi kvůli ní brečela?
S- No...
Najednou před domem zatroubí auto.
El- Řekneš mi to po škole, teď musíme jít.
~ve škole~
S- Ahoj Kate.
K- Ahój...copak se děje?
S- Nic
K- Ale notak mně to můžeš říct
S- Řeknu ti to až budu chtít!
K- Tak ok ale nemusiš na mně hned křičet. Chci jen pomoct.
S- Promiň, jen na mě dnes nemluv ok?
K- Ok chápu.

Nechápe nic! Nemůže vědět jak se cítím!Miluju holku o které ani nevím jestli je na holky a kde vlastně je!
Po třech vyučovacích hodinách, které jsem skoro prospala jsem zašla za třídní učitelkou kterou má Grace.
Vešla jsem do třídy a rozhlédla se. Grace nikde, to se dalo čekat.
Poptala jsem se ještě jejich kamarádů, ale ty taky nevěděli kde je. Vážně skvělí přátelé.
Potom jsem se odhodla jít za tou učitelkou.
S- Mohla bych se na něco zeptat?
- Ale jistě ptej se.
S- Ehm kde je Grace?
- Ty to nevíš? Je v nemocnici.
S- V nemocnici?! Co jí je?!
- Je v kómatu.
S- A nevíte v jaké je nemocnici?
- Ano napíšu ti to na papírek.

Podala mi papírek s adresou a já hned věděla kde to je. Jela tam sestra když měla otřes mozku.
Napsala jsem sestře jestli by mi napsal omluvenku a ostatní jí vysvětlím doma.
Došla jsem zpátky do třídy a začala si balit věci
N- Kam jdeš?
S-Potřebuju si něco zařídit.
N-Někdo pro tebe příjde?
S-Ne
N-Ale víš že tě samotnou nepustí
S- To je mi jedno potřebuju vědět že je v pořádku.....ups
N-Aha ty jdeš hledat Grace že?
S- Niky ona je v nemocnici! Nemůžu tu jentak sedět!
N-Dobře kdyby tě nějaký učitel hledal tak tě budu krýt jak jen to bude možné.
S- Děkuju moc jsi zlatá.
~Tak fajn a teď se nějak nepozorovaně dostat ze školy. Vyjdu ze třídy a jakoby nic jdu ke schodům.
Kampak jdeš Skyler?
Ajaj
Dobrý den paní profesorko
No dobrý tak kam jdeš?
Já...jdu k lékaři.
A ty můžeš odejít sama?
Ano
No dobře...
Hm tak nashledanou
Nashle.
Fů tak to bylo celkem v klidu.
Sejdu schody a rozhlídnu se jestli nějde nejde nějaká další stará fuchtle.
Vzduch je čistý. Mezitím co jdu ke skříňkám se začne zvonit. Tak teď už budu mít klid.
Vezmu boty a skate. Ještě že jsem si ho dneska vzala.
Vyjdu ze školy a rozjedu se směrem k nemocnici.
Cca po půl hodině jsem dorazila k nemocnici. Vešla jsem dovnitř a šla za nějakou sestřičkou.
s- Co tu děláš holka?Nejsou návševní hodiny.
S-To je mi s dovolením jedno. Nevíte náhodou na jakém pokoji je Grace Boswellová?
s.- Na 105, ale to tě vůbec nemusí zajímat, protože teď nejsou návštěvní hodiny a ty tu nemáš co dělat.
S-Ale já za ní vážně musím!
s- Tak zaprvé nemusíš křičet akorát na sebe upoutáš ještě vetší pozornost, zadruhé proč je to tak moc důležité?
Je to tvoje sestra nebo tak něco?
S- Ne je to moje...přítelkyně...
s- No...notak dobře teda pokud ti neni 12!
S- Ne za týden mi bude 15.
s- Taky nic úžasného, ale myslím že slečna Boswellová teď nemá žádné vyšetření tak já tě za ní nějak propašuju.
S- Děkuju moc!
s- Ale nikomu ani muk! Vyhodili by mě.
S- Ano! Nikomu nic neřeknu přísahám
s- No proto.
S- A co se Grace vlastně stalo?
s- Ty to nevíš? Vždyť spolu chodíte ne?
S-...To ano, ale nikdo mi nic neřekl.
s- Aha no já taky nic moc nevím. Vím jen to že je v komatu a myslim že ji srazilo auto.
S-A asi nevíte kdy se probere...nebo jestli se vůbec probere?
s- To opravdu nevim, ale kdyby jsi sem přišla kolem třetí odpoledne kdy jsou návštěvní hodiny tak by ti to doktor mohl říct.
S- Dobře
s- Tak jsme tu máš deset minut.
S-Děkuju vám.
s-Tykejme si ano?
Podala mi ruku
s- Já jsem Kyra.
S- Skyler těší mě.
K- Mě taky, ale teď už běž.
Vešla jsem do pokoje a uviděla jsem Gracinu bledou tvář. Skoro jsem ji nepoznala.
Přišla jsem k její posteli a posadila na židli která byla hned vedle.
Ahoj...nevím jestli mě slyšíš, ale potřebovala bych ti něco říct asi to bude trochu zamotané, ale doufám že to pochopíš no a já si to aspoň nacvičím až ti to budu muset říct v realitě. No věc se má tak....asi se divíš proč jsem za tebou přišla v době vyučování vždyť jsme jen kamarádky takže jsem za tebou mohla v pohodě dojít po škole, ale já potřebovala vědět že jsi v pořádku což teda pořád nevysvětluje co jsem ti chtěla říct...
Já....už od prvního okamžiku co jsem se ti podívala do očí jsem věděla že ty jsi ta pravá, ty jsi ta s kterou můžu být celý život šťastná a chci aby jsi věděla že...já...