Taehyung.pov
Jsem doma a Namjoon někam šel se najíst. Ale já se nudil i když mi říkal abych za ním nechodil tak jsem chtěl.
"Kluci prosím!!"
"No dobře, ale bude to na tebe"
Odpověděl Jin.
"Jupí!"
A tak jsme vyrazili za joonovím pachem.
Byli jsme blízko když jsme něco slyšeli.
"Co je čokle!"
(Nepamatuji si jak to přesně řekl.😓😫)
"Na koho mluvíš?"
"Na toho čokla"
Ale když jsem jsem se koukl tak mi to nepřipadalo na čokla.
Byl to ten samý vlkodlak který mě vždy zachránil!
Nemohl jsem tomu uvěřit že bych ho viděl znovu a tak rychle.
Popravdě jsem si myslel že ho už nikdy neuvidím ale.... to je jedno
"Namjoone a podle mě to není pes"
Řekl Jimin a měl pravdu protože to nebyl pes
"Je to vlkodlak!!
Vykřikl jsem protože jsem nemohl dál poslouchat jak se dohadovali co to je protože já už jsem to dávno věděl.
Všichni vykřikli byli všichni překvapení všichni kromě mě protože já už jsem to dávno věděl dřív jak oni... samozřejmě.
______________________________________
doufám že se kapitola líbila omlouvám se že je taková kratší ale bohužel teď nemám hodně času ale doufám že se líbí a uvidíme se u další kapitoly tak ahoj.
205 slov!!😅
