Dnes je ten den.
Je to zase 100 let. A taky budu muset poprvé do černého lesa. Je tam hromada potvor. Vlkodlaci démoni smrtky a dokonce tam je i wendigo.
Celou cestu jsem přemíšlel a teď stojím před tím lesem. Kluci se se mnou loučí a Jin asi omdlí. Slyším ty zvuky které mi oznamují že už mám jít. Vešel jsem do lesa a už slyším jen ty strašidelné zvuky které mi nahání strach a husí kůži na zádech. A pak jsem slyšel ten zvuk wendigo! Bál jsem se a tak jsem se rozběhnul a běžel jsem jako o život a o ten mi taky šlo běžel jsem asi tak dvacet minut a pak jsem zaběhl do slepé uličky a spátky jsem už nemohl protože tam stál velký wendigo bál jsem se a on stále řval rychle jsem zaběhl do rohu a schoulil se do klubýčka a koukal se mu do očí které v sobě měli jen vztek.
Už jsem se s tím smířil, že zemřu a le najednou se kousek vedle mě oběvil zase ten vlkodlak pořád ta krásná černá barva srsti a krásné oči.
Nádherné
Oči.
