24

797 44 10
                                    

YanAn👻

Me:
Šel by jsi se mnou zítra ven?

YanAn 👻:
Jo, třeba, mám vzít i TOPa nebo někoho...?

Me:
Ne, nemusíš

YanAn 👻:
Ok, ve tři se pro tebe stavím

Me:
Ok

Tak moc mi chybí Jimin.
Ale co když se už nikdy neprobudí?
Budu moci mít další takovou lásku jako byl on?
Nebo to byla moje spřízněná duše?.... Jiminie...

Ne... Musím na něj přestat myslet.
Půjdu zítra ven s YanAnem.
Třeba mě přivede na jiné myšlenky.

Asi si už půjdu lehnout...
Přeci jen jsem hodně unavený a ponocovat nehodlá..
Odložil jsem mobil a rozvalil se v posteli.
Okamžitě jsem usnul.

Dnešní noc byla jiná...
Mívám bezesné spaní... Ale dnes se mi sen zdál...

Kookiho sen...

Stojím na louce... Nikde nikdo v dohledu.
Běžím a neotáčím se... Nemohu se otočit.
Hledám další lidi...
Najednou se propadnu do země... Tma. Pořád tma.
Najednou je světlo.
Stojím.... Co?
Stojím v naší třídě. Nikdo tu není. Ani lavice s židlemi.
Prázdná místnost... Až tedy na tabuli... Tabule tu přesto byla.

Nemohl jsem se hýbat.
Najednou se na tabuli objevil nápis od krve.

Budeš trpět

To už jsem se vyděsil.
Pevně jsem zavřel oči.

Teď jsem byl...
V parku..?
U hřišťátka, u kterého jsme s Jiminem vždy dělali kraviny když jsme šli na zmrzlinu.

Ucítil jsem něčí doteky na mém levém rameni.
Ohlédl jsem se...
,, Jiminie!!! "
Vykřikl jsem a hned ho obejal.
Brečel jsem... Co? Já brečím ve snu?
,, Tak moc mi chybíš! "
Vyhrkl jsem, ale žádnou odpověď jsem nedostal.
Pohleděl jsem mu do očí... Díval se někam za mě.
Nechtěl jsem z něho spustit zrak, z té jeho úžasné tváře, ale zvědavost mi nedala a já se ohlédl.
Vlastně za celou dobu co jsem se s Jiminem objímal, tak mi nic neřekl.
Ohlédl jsem se... Asi dva metry za mnou stál Yoongi s jeho ďábelským úšklebkem.
Jimin!
Někam zmizel... Rozplynul se v prach... V mé náruči!

Otočil jsem se na patě... A rozběhl se k Yoongimu.
Obejmul jsem ho... Nic neříkal, ale objetí mi oplatil. Dal mi dětskou pusinku na čelo.

,, Bude to dobrý... Máš tu mě"
Pronesl s lítostí v hlase.
Ještě více jsem ho objal.
Potom jsem se odtáhl a políbil ho.
Bylo to něco jiné, než když jsem se líbal s Jiminem.
Zřejmě asi také kvůli tomu že se mi to jenom zdá.
Ale i tak jsem toužil ho políbit.

S trhnutím jsem se probudil.

Litoval jsem že ten sen skončil.
Sice to byla ze začátku noční můra, ale díky Jiminovi a hlavně Yoongimu to byl nejkrásnější ze všech snů...
Teď jsem si uvědomil... Já vlastě líbal polštář... FUJ!
Byl poslintaný. Bože.
Vylezl jsem ze své vyhřáté postele a šel si pro čisté povlečení na polštář.

Polštář jsem si převlékl a znovu si lehl.
Ale bylo mi to nic moc platné...
Je sedm hodin a už hodně svítí sluníčko.
Ani vyspat se nemůžu!

Vylezl jsem tedy znovu z postele a šel se dolů nasnídat.
Kuchyní se linula vůně waflí... Hmmm... Wafle.
Když se nepozorovaně přiblížím k mrazáku, tak se mi třeba povede vzít zmrzlinu...
Hmmm... Wafle se zmrzlinou.
Lepší pochoutku neznám.
Miluju wafle se zmrzlinou, čokoládou a jahodami. Aaah.

Nepozorovaně jsem se přikradl k  mrazáku... A... Zmrzlina tu nebyla!
Musel jsem se smířit s pravdou, že mě nějakej hajzl předběhl.

Vzal jsem si dvě wafle, dal na ně šlehačku, polil rozteklou čokoládou a dal k tomu pár jahod, které byly k tomu.


____________________________________

Co říkáte na novou část?

Asi po příští kapitole by se měl objevit Jimin XD... Ale jen když budete hodní a nebudete zlobit! 😃

Busan high schoolKde žijí příběhy. Začni objevovat