Část druhá

125 8 0
                                    

Rozhlédl se v mém pokoji a posadil se na postel. Koukal se z mého okna přímo na pláž, pozoroval vlny. Pak se otočil na mě. Ukázal ať si sednu vedle něj, když jsem si vedle něj sedla. Zeptal se mě jestli ráda sufruju. "No jasně a ty?" Kývnul. Otočil se na mě, chvíly mě pouze pozoroval. Pak si lehnul. Koukla jsem se na něj co dělá. Protože jsem to vážně nechápala. Koukal do stropu, jako by si něco vyčítal. Lehla jsem si vedle něj. "Když jsem mu slíbil, že se o tebe postarám". Vydechl. "Tak jsem netušil, jak to bude těžký. Myslel jsem si, že nebudeš." Znova dlouze vydechl. "Tak sexy.Já, slíbil jsem mu, že se tě ani nedotknu, ale sakra Tino to jsem netušil jak to bude težký." Viděla jsem jak se, mi tady přiznává, jak mi řiká co si o mě myslí. A nedokázala jsem mu nic říct, protože jsem to veděla. Otočila jsem se na bok. On udělal to samý, byli jsem si tváří v tvář. Zkousla jsem si ret. Koukla se mu dlouze do očí. "Já nic neslíbila." Viděla jsem jak mu zamrazilo. Lehnul si zpátky na záda a já sem se posadila. Sundala jsem si košili, protože mi bylo vedro, ne že bych ho chtěla svádět nebo mu to dělat težší. Posadil se a kouknul se na můj dekol a zkousl si ret. Když jsem to zjitila, hodila jsem po něm polštář. "Co děláš?" řekl když málem spadl z postele. "Já nic, spíš co ty tu děláš?" Odkašlal si. "Já tu koukám na holku, který se nemůžu dotknout."

Asi ho to trochu žralo. Můj brácha si vybral dobře, protože tohle je jeden z těch kluků, který mají holky jako hračky. Poznají je, ošukaj a jdou dál. Jenže se mnou nemůže, no po pravdě by mohl, ale na to je moc dobrý kamarád mého bráchy, zatím. Nad mojí myšlenkou jsem si olízla rty. 

Díval se na mě jako na blázna. Sakra. Usmála jsem se. "Máš hezký úsměv víš to?" Usmála jsem se, znova. "Nikdo mi to doteď neřekl, díky." "Proč tě neznám z pláže?" "Jeremy totiž nechce, abych chodila jinam, než sem k nám. Takže znám jen jeho kámoše od tud. Ale proč já neznám tebe?" Kousnul se do rtu. "To netuším. Já jsem chodím jen občas, ale byl jsem tu už nejmíň třikrát. Půjdeme zítra surfovat?" "Jo půjdeme." 

Lehla jsem si a přemýšlela jsem , jestli jsem ho viděla, ale ne žádná vzpomínka, nikdy před tím jsem ho neviděla. A teď ho znám, ne teda, že bych ho znala, ale vím kdo to je. Je tady se mnou. V mý posteli. Vedle mě. Jsem z něj nervózní? Možná trochu nevím, co mám čekat. Vím jen, že má rád surfování. 

Posunul se ke mě blíž. Prohlédnul si mě a řekl: "Budeme kamarádi?" Posadila jsem se takže, jsem si byli tváří v tvář. Koukala jsem se mu do očí, vydechla jsem a řekla: "A máme na výběr?" Nemáme. "Takže jsme kamarádi?" zeptal se. "Jo jsme." Obejmula jsem ho. A schválně jsem se k něm co nejvíc přitiskla. Věděla jsem co to s ním dělá. Po chvíly mě obejal taky a pošeptal, "Já věděl, že to nedokážu." Zasmála jsem se a opřela si hlavu o jeho rameno. 

Po tomhle okažimku to bylo jiný, věděla jsem, že tu pro mě bude. I když třeba nebudu mít dobrou náladu nebo nejlepší make-up. A on bude pořád můj kamarád. 

"Víš nechci tvýho bráchu zklamat, ale nejradši bych tě políbil." Řekl to nahlas. Vážně to řekl? Bylo jasný, že jsem kamarádi, ale tohle říkat nemusel. Mám pak ještě větší potřebu, aby se semnou cítil dobře. A když začnu, tak řekne přesně to jsem nechtěla, i když moc dobře vím, že by chtěl. Je to tvoje volba. Usmála jsem se a zvedla jsem se z postele, když v tom mě chitil za ruku, "Kam jdeš?" "Objednat pizzu, jakou si dáš?" Stáhnul mě zpátky. "Já si dám šunkovou a platím" zašeptal mi do ucha. Dobře, dojdu si pro mobil.

*******************************************************************************************************************

Zrovna dojídal poslední kousek, v mojí posteli, když mě napadlo co budeme dělat. "Co se děje Tino?" "Nic jen už vím co budeme dělat potom." "Vážně a co to bude?" Spolkla jsem sousto. "No my si pak spolu zahrajeme falašku." Málem se udusil tou pizzou, kterou právě ukousl. "Cože??!!" "Slyšel si mě dobře." Dojedl ten kousek a koukal jako by nevěřil co jsem právě řekla. Spíš přemýšlel. 

Pohled Sebastiána

Ona si chce se mnou hrát? Tak dobře tak si budeme hrát. Chápu, že chce vyhrát, ale já nebudu, ten kdo neodolá. Možná budu, ale ona to nebude mít lehký ne semnou. "Dobře zahrajeme si." Usmála se na mě jako by právě vyhrála loterii. Dojedli jsme oba naši pizzu. Ona odešla do koupelny, já seděl na její posteli. U holky, který se nemám dotknout. A chystal se s ní hrát flašku. Když ona je tak sexy a ty její oči a úsměv, mě doženou k šílenství.

Když vyšla, měla jiný kraťasy kratší. Bože měla v nich tak hezkej zadek. Kousnul jsem se do rtu, abych se k tomu nevyjádřil. Dělala mi to schválně. Sedla si na postel. "Koukla se na mě, tak hrajeme ne?" "Dobře, začni." 

"Tak jo, sundej si na chvíly tričko." Neváhal jsem a sundal si tričko. Neměl jsem se za co stydět. Koukla se na mě a kousla se do rtu, "tak teď ty?" "Můžeme i otázky?" ujistil jsem se. Kývla a tak jsem se jí zeptal, jetli by se semnou někdy vyspala? Chvíly váhala, koukla se na moje břišáky a prohlásila, "A kdo ne?" 

To uspokojilo moji nejistotu, takže teď si začneme hrát. "Jak moc by si mě chtěl políbit?" Ani neví jak moc, ale nemůžu jí to říc na rovinu. "Trochu bych tě chtěl ochutnat." Usmála se. "Políbíš mě?" Koukla se na mě. Zamyslela se až  divně. Trochu mě to vyděsilo. Koukla se na mě a řekla, že to neudělá a jako fant si sundala tílko. Kurva. Zapoměl jsem jak ta holka hraje, tvrdě. Takže já se jí nemůžu dotknout, ikdyž je tak úžasná má tak úžasný tělo. Sakra, jak se mám teď soustředit na hru. "Teď ty", řekl jsem trochu naštvaně. "Obejmeš mě?" Proč? Já chci moc, ale pak se nebudu moc ovládat. Kašlu na hru, moc jí chci. Posunul jsem se k ní a obejmul jí. Bylo to tak úžasný. A zárověň zvláštní. Obímal jsem holku v podprsence, měl jsem jí přímo na těle. Byli jsme jen kamarádi. Bylo to pro mě úžasný, ale tohle přece říkám jen když se s někým vyspím. Tak proč mi tohle přijde tak super? Nechtěl jsem jí pustit, chvíly jsem přemýšlel jsetli to vzdám nebo ne? Ale pak jsem si uvědomil, že neprohrávám. Pošeptal jsem jí do ucha, "Proč mi to děláš tak težký?" A odsunul, jsem se zpět.

"A ty mě obejmeš?" Byla během chvíle kolem mého těla, tak úžasná. Začala mě líbat na krku. Bože bylo to krásný. Ale mě nenapadlo nic jinýho než hrát dál tak jak sama chtěla. A tak jsem jí rozepnul podprsenku. Odsunula se odemě. "Jako vážně?" "Jo hrajeme dál." "Ty jsi vážně." Nestačila to doříct, protože já už jí vážně musel políbit. Je tak krásná. Líbal jsem jí a ona spolupracovala. Pak mi došlo co dělám a přestal jsem. "Zapneš mi tu podprsenku prosím?" "Jo tak se otoč." Nejradši bych byl kdyby jí neměla vůbec. Usmál jsem se nad tou myšlenkou. Otočila se, byla ke mě tak blízko. Začal jsem jí líbat na krku. Najednou jí naskočila husina a tak jsem toho nechal. Zapnul jsem jí podprsenku a chtil jí za pas. Posunul jsem si jí blíž k sobě. Rukama jsem vyjížděl výš a svou pusou jsem zkoumal její krk. Moje ruce se, ale zastavily než stačily udělat něco co bych neměl. Radši jsem toho nechal. Otočila se, aby na mě viděla. Můj výraz musel být hrozný. Pohladila mě ve vlasech. Strčila do mě a já si lehnul. Sedla si na mě. A já jen koukal co dělá. Usmála se a začala mi sundavat tričko. A pusou zkoumala, celé mé břicho. Je dobrá pomyslel, jsem si. Zvedl jsem ruce, abych jí to ulehčil. Hodila ho pryč. Lehla si na mě a to ve  mě vyvolalo divný pocit. Líbilo se mi co se mnou dělá, ale většinou jsem to já kdo s holkama něco dělá. Líbala mě na krku. Chytil jsem jí za zadek a zmáčknul ho. Vyšel z ní vzdech. A přesouvala se k mým rtům. Moje ruce jí hladily. Začala mě dravě líbat, chytil jsem jí za zadek, a tak jsem si vybojovat vchod do jejích úst pro můj jazyk. Hráli jsme tvrdě a já neprohrávám nikdy. 

 Doufám, že se vám to líbí. Sebastián nikdy neprohrává nikdy :D

                                                                "JUST FRIENDS"

FriendshipKde žijí příběhy. Začni objevovat