My life-POZASTAVENO-

Trochu jinak

Jen bych chtěla napsat že to nebude jako vždycky , myslím ty předešlé kapitoly ale bude to o mý snad nejsilnější vzpomínce . Nevěřím na lásku i když to je přes dva roky. Užívejte dokud nebude pozdě , tento příběh vás naučí ...

,,Vypadni" slyším , když vcházím do pokoje . V hlavě si jen říkám zda to má cenu ,  už od dětství jsme se nikdy nebavili  . Jak může exzistovat  tak bezcitnej člověk . Vždycky mi jen odsekával pohledem a stále se věnoval hraní her . Jak naivní , říkám si . Ehh zase kecy rodiny , už mě to tu vážně nebaví .  Slyším jen bouchnutí vchodových dveří a zadívám se do okna . Jde vidět světlo od monitoru . V hlavě spousta myšlenek , nedokážu si to srovnat v hlavě. Proč byl vždy takový ? Sedám si na ledový okraj chodníku a dávám se do pláče. V tom slyším kroky a nedokážu zaostřit , slzy stékají čím dál tím víc . Když v tom slyším: ,, Ahoj , co se děje?" ten hlas znám , nedokázala jsem uvěřit že by za mnou přišel... Možná že si uvědomil že ho jeho milá sestřenice potřebuje? Po pár slovech nevím co dělat , nikdy jsme spolu takhle nebyli . Po pár větách jsme se oba na sebe smáli a nevěřili že by jsme se někdy takhle mohli shodnout přes věkový rozdíl pár let . Začínalo se stmívat a my v leželi uprostřed louky a hleděli na hvězdy , broukali si písničky a byli nejvíc šťastní . Dorazili jsme k tetě a oba se letmo uculovali a smáli se na sebe . Druhý den jsme se procházeli po kolejích , drželi se za ruce , užívali si ty krásné chvíle . Trvalo to tak do konce prázdnin , náš vztah se upevnil a já předposlední den byla nejvíc smutná . Už jen ten pocit že ho mám víc než ráda mě ničil . To poslední objetí a slovo :,,Mám tě rád" mě ničil snad ještě víc . Byl čas odjezdu . Psal mi , chtěl přijet . Odmítala jsem to a vyrovnala se s tím že ho mám víc než ráda...Nechtěla jsem se s ním stýkat aby to nebylo horší, bála jsem se .Uběhlo  několik dní , několik týdnů a jeden den mi přestal psát, vzdal to . Po pár dnech jsem dostala dopis ...Slova otce mě dostali na kolena : ,,Víš Aleš tu už není mezi námi , bral drogy a způsobil si epilepsii , spáchal sebevraždu " práskla jsem se dveřmi a bežela co nejdál od lidí , od reality ...Lehla jsem si do trávy a řekla jedinou větu , se vzpomínkou na to jak jsme tam leželi spolu ... ,,Miluji tě "