Ztracená

5.

Probudila jsem a ani mi nebylo moc špatně, což jsem se divila, protože jsem to přeci jen hodně vypila, ale hned další myšlenka padla na vedle mě spícího Matouše, pořád ovšem nahého. Vzpomněla jsem si na včerejší noc a začala přemýšlet, jestli to nebyla chyba. "Dobré ráno zlatíčko." uslyšela jsem za svými zády a najednou mě obejmul. "Do.. Dobré." vykoktala jsem ze sebe. "Děje se něco?" zeptal se. "Nee, jen přemýšlím." odpověděla jsem. "Nad včerejší nocí? Pamatuješ si to vůbec? Dost jsi toho vypila." poznamenal. "Právěže pamatuji. Všechno, ale nevím, nevím.." "Nevíš co? Jestli to chceš znovu?" řekl a povalil mě na postel. "Já vim, že chceš." řekl a políbil mě. Polibek jsem mu vrátila. "Počkej, já to myslím jinak." odtrhla jsem se od něho. "Já nevím, jestli to bylo dobře, co to teď pro nás znamená? Jako je mezi námi něco nebo to byla jen jedna noc?" "Hele, podívej. Jedna noc to pro mě rozhodně nebyla. Já, ty.. Nechtěla by jsi jít semnou na večeři? Třeba dneska večer?" zeptal se a podíval se na mě. "Jo, klidně." odpověděla jsem a dala mu pusu. "Dobře zlatíčko." procedil přes polibek. Potom jsem si vzpomněla na Báru. "Sakra, počkej, jsem zapomněla na Báru. Musím ji najít a omluvit se jí, že jsem se včera tak ztratila." vyskočila jsem z postele a začala hledat svoje věci. Mezitím Maty vstal z postele a došel ke své skříně a podal mi jeho triko. Když jsem si ho oblékla bylo mi do půl stehen. Odemkl dveře a já skoro vyběhla ven. Najednou jsem ucítila jak mě někdo drží za ruku. Podívala jsem se na svojí ruku a za ní mě Maty držel. "Jdeme?" podíval se na mě a dělal jakoby nic. Sešli jsme dolů a v obýváku Bára ležela na gauči a na ní nějaký kluk. Všude byl neskutečný nepořádek a já si říkala, že nikdy nebudu dělat takové párty u mě doma. Sotva zvládám uklízet po sobě bordel, natož takový nepořádek. "Báro? Jsi v pořádku?" pošeptala jsem a přitom jsem si klekla k ní. "Jo, docela jo." řekla mi rozespalým hlasem. "Jen ten kluk, kdo to je a proč na mě leží." snažila se sundat toho kluka dolů ze sebe. "Maty mohl by jsi?" pověděla jsem směrem k němu. "Hej kámov, vstávej. Běž si lehnout jinam." Neznámý kluk nemotorně zvedl hlavu a pohybovala jsem, že vnímal co Maty říkal, ale vstal no spíš se odvalil jinam. Bára mezitím vstala a rovnala si oblečení. Přitom se povídala asi poprvé pořádně na mě a všimla si co mám já na sobě. Podívala se na mě, pak na Matouše a pak zase na mě. "Uniká mi tady něco nebo?" zeptala se a měla dost nechápavý pohled. Nevěděla jsem co na to říct a tak jsem radši mlčela. Popravdě ani já jsem nevěděla, jak to vlastně je a co všechno si o tom mám myslet. "No já půjdu do koupelny a pak pojedeme domů ne, Anet? Když tak mi něco pak vysvetlíš cestou." a odešla směrem do koupelny. Maty si mě najednou chytil za boky a přitáhl a začal líbat na krku. "Hele co jsem ti říkala o tom lekání?" rozzlobeně jsem řekla. "Promiň, ale v tom tričku ti to moc sluší. Nejradši bych ho z tebe sundal. Hned." řekl mezi polibky, takže mu moc nešlo rozumnět. Musím uznat, že to bylo příjemné, ale radši jsem nic neříkala. Najednou mě vzal do naruče. "Tak jo, jdeme nahoru." řekl a rozešel se. "Matouši. Ihned mě dej dolů." říkala jsem rázně. "Bára se za chvíli vrátí a co potom jako? A stejně s tebou spát nebudu." řekla jsem uraženě a zkřížila ruce na prsou. Ale on jakoby mě nevnímal. Když jsme došli k němu do pokoje. Otevřel a hodil mě na postel. Šel zavřít dveře a pak už skočil za mnou. "Co kdybysme si zahráli?" a odněkud vytáhl pouta ani jsem si nevšimla kde je vzal. "Ne!" zaprotestovala jsem, ale on už mi držel ruce a poutal je za rám postele. "Matouši! Hned toho nech." řvala jsem po něm. "Pšššt." zašeptal mi do ucha a zkousl ušní lalůček. Zkoušela jsem se vzpouzet, ale nepomohlo to. "Co kdyby jsme si chvíli hráli? Slibuji, že se ti to bude líbit. A o Báru se neboj, řeknu jí, že má jet domů a sám tě pak odvezu domů, ano zlato?" "Ne! Hned mě rozvaž!" "Ale, ale tady někdo zlobí. Já být tebou bych byl hodný, protože jinak tě to bude bolet." konec věty mi zašeptal do ucha a já jsem začínala mít strach, a tak jsem radši jen přikývla. "Dobře, hned budu zpět. Počkej tady a nic nezkoušej." Matouš odešel a já zůstala v místnosti sama, nevěděla jsem co si o něm myslet, jestli je to dobře nebo ne. A co bude chtít dělat. V tom přišel. "Tak tady je moje zlatíčko." řekl a sedl si za mnou na postel. "To tričko tady zavazí." a přetahl mi ho přes hlavu, musel však rozepnout pouta, aby mi ho mohl sundat. Když to měl hotové řekl : "Před chvílí jsi byla dost zlobivá holka, by jsi něco zasloužila." a já se zachvěla, nevěděla jsem co od něho čekat. Už tohle bylo divné, nevěděla jsem jaký je, teda aspoň z té stránky. Tohle byla chyba. Začal hledat nebo v šuplíku. Jeho noční stolek jsem začala nenávidět. Vytáhl svorky na bradavky." To nemyslíš vážně? Že ne?" zeptala jsem s obavami v hlase. "Neboj se! Není to tak hrozné jak to vypadá. Aniž bych si to uvědomila mi je připl." Auu. " zaskučela jsem." Ale prosím tě, nemůže to tak bolet a tichučko. Já tady něco dělám. " malinko mě okřikl. Radši jsem mlčela a přemýšlela jsem co bude následovat. Povídal se mi do očí a o pár chvil později mě začal líbat. Byly to dlouhé a vášnivé polibky. Ikdyž kdybych neměla ty blbosti na bradavkách, tak bych si to užívala víc. Po chvíli mi začala jezdit prsty po kalhotkách. Lehce jsem mu vdechla do pusy když vjel dvěma prstama dovnitř. Na to se usmál a nepřestávál. Za nějakou dobu jsem cítila svůj vrchol a najednou přestal8o>. "Co jako děláš?" zeptala jsem se a hodila po něm nechápavý výraz. "Ale copak? Snad jsi si nemyslela, že to půjde tak lehce? Jsem slíbil přeci, že si pohrajeme." řekl a křečovitě se na mě usmál. Vytáhl vibrátor a začal mě zase dráždit. Pořád to vypínat a zapínal. V tu chvíli jsem myslela, že ho zabiju. "Hej! Tak buď to nech a nebo ne!" vyjela jsem na něho. "Kliidek! Tak co chceš?" zeptal se. "Aby jsi mě už konečně udělal!" řekla jsem rázně a v hlavě si pomyslela, že tohle nejsem já. "A chceš to pořádně tvrdě?" Pokročila jsem rameny. "Řekni to!" řekl tvrději. "Ano?" řekla jsem trochu mírněji. Tohle mi stačilo. Sundal mi pouta a položil mě na postel a vnikl rychle do mě a začal přiřážet, pokoje se nesly naše vzdychy a výkřiky. "U-u-ž budu." pronesla jsem celá udýchaná. "Já taky." odpověděl mi. Přirazil ještě pár krát a mě pohltil pocit orgasmu a po asi 2 - 3 přírazích i jeho. Svalil se vedle mě na postel, dal mi pusu na tvář a spolu jsme to rozdýchávali.

Když jsem po chvíli byla zase v pohodě. Zvedla jsem se začala se oblékat do svého oblečení. Maty už se taky mezitím zvedl a oblékl se.

"Mohl by jsi mě prosím zavést domů?" zeptala jsem se. "Samozřejmě kočko. Pro tebe všechno." odpověděl mi a mrkl na mě.

Nasedli jsme do auta a celou cestu bylo ticho až na písničky, které hrály z rádia. Měla jsem chuť tančit a zpívat na ně, ale říkala jsem si, že by si o mě pomyslel, že jsem švihlá, a tak jsem se radši ovládla a nic nedělala.

Když mě dovezl domů, tak jsem mu poděkovala, rozloučila se a už jsem chtěla vyjít z auta, když v tom mě chytl za zápěstí. "A pusa na rozloučenou nebude?" optal se mě a měl přitom rošťácký výraz. "Ne." odpověděla jsem jednoduše a zase jsem se chystala vystoupit z auta, ale mojí ruku pořád svíral. "Tady je někdo zlobivý jo? Tak to tě budu muset příště víc zkrotit." Já tě jen škádlím. "řekla jsem na svojí obhajobu a dala mu rychlou pusu na rty a potom už vyšla z auta.

Matouš počkal než jsem došla ke dveřím. Zamávala jsem mu a vešla dovnitř a než jsem stihla zavřít dveře slyšela jsem zvuk motoru jak odjíždí.