Kapitola 1 (Kacchan..)

1.4K 72 3
                                    

Izuku pr:

Moje Jméno je Izuku Midoriya! Je mi 16 let a tohle je příběh jak jsem se stal nejznámějším hrdinou!.. I když to už jste někde slyšeli, huh?

Mám pár tajemství o kterých nikdo neví 1. One for all který mi dál All might, ten nejlepší profesionální hrdina na světě! Byl můj top hrdina už od dětství a do teď nemůžu uvěřit že s ním spolu pracují na tom že ze mě bude profesionální hrdina!

"Hej Deku!! Vesměs ten papír ještě dneska?!?" zamával Kacchan přede mnou papírem. "J-jasně Kacchan!" vzal jsem si ten papír a trochu zrudl.

A 2..... Milují svého kamaráda z dětství.... Katsuki Bakugou.. Už dlouho dobu, vzpomínám si na všechno co mi kdy udělal ale moje cíty si našli k němu cestu, I když mě nenávidí.... Já.. Si nemůžu pomoct.

Hodina skončila a byl jsem už s Urarakou a Iidou na obědě
"copak je Deku-kun?" koukla na mě Uraraka.
"hm?" koukl jsem na ní nechápavě s plnou pusou.
"dneska jsi byl celkem nesvuj a zamyšleny, trápí tě něco Midoriyo?" zeptal se Iida.
"Ne! Jsem vpohodě!" usmál jsem se a jedl dál.

Moc nejlépe mi není ale to neznamená že je budu trápit svými věcmi co s níma nemají nic k dočiněni.. Mám rád svoje přátelé ale tohle fakt musím nějak udělat sám....

Po obědě jsem šel do kolejí a lehl si na svojí postel... A pořád přemýšlel o Kacchan.. Zvedl jsem ruku do vzduchu zamyšleně.

”Jen kdyby to bylo tak lehký mu to říct.... „ povzdechl jsem si a dál ruku na svůj obličej. "v žádném případě mě nemůže milovat zpátky... Nikdy... Jak by jinak mohl?" začali se mi slzet oči a tak jsem jen bulel zoufalé ve své postelí.

Po nějaké chvílce uslyším klepání na dveře, moc se mi nechtělo ukazovat můj obličej v takovém stavu ale co už.. Otevřel jsem a za dveřmi byl Kirishima "Ahoj Midoriyo! Um.. Stálo se něco?" zeptal se mě trochu smutně. "to nic, neřeš to. Co potřebuješ?" utřel jsem si oči. "No... Bakugou poslední dobou takový um... Jak to říct v jeho případě.... Stydlívějši? Fakt nevím jak to říct ale je nějaký jiný když je řeč o tobě, stálo se něco mezi vámi? Proto jsi brečel?" potřeboval jsem moment to všechno zpracovat... Takže jsem si začal zase mumlat až jsem byl úplně v hlubokém myšlení že jsem přestávál dávat pozor od Kirishimy přítomností.

" Um... Midoriya? " zeptal se nenápadně a já poté zvedl hlavu a dával pozor."OH! Promiň Kirishimo! No... Nevím co mu je" povzdechl jsem si. "to je vpohodě! Nechceš mi říct co se jinak stálo s tebou? Poslední dobou jsi celkem zahléděny do lavice a vypadáš smutně" řekl zaujmutě a trochu smutně. ".... Ty jsi blízký od Kacchan, že?.. Máte mezi sebou skvělý vztah, že?" zeptal jsem se smutně, vypadál zaskočeně." jop, je to můj baku-bro, je sice agresivní ale je mužný a dobrý!... Co s ním? " pustil jsem ho dovnitř a zavřel dveře.

"normálně bych to nikomu neřekl.. Ale ty znáš Kacchan pomálu lépe než já... Takže ti to řeknu..." Kirishima si sedl na postel a poslouchal. Výdechl jsem si a koukl mu do očí smutně až se mi skoro skleli oči ".... Kacchan pro mě hodně znamená... Protože ať už mi udělal cokoliv... M-milují ho! A-a! Není u mě možnost že by mě miloval zpátky když mě nenávidí.." řekl jsem z těžká a pomálu slzel. Kirishima mě objal "no tak Midoriyo!... Nějak se to spraví! Nemyslím si že by tě tak moc nenáviděl... Nevím jeho city... Ale vím že má svojí vlastní verzí mluvení když to tak vezmeš... Prosím, nic si z toho nedělej! Věřím ti!" hladil mě po hlavě a já jen brečel v jeho hrudi.

Po nějaké chvílce jsme si sedli na postel a přemýšleli "co mám dělat?... Jak mu to mám říct?" zeptal jsem se zoufalé. "normálně co cítíš! Pokud bude vědět tak tě možná pochopí! Vím že je to těžké ale nějak to zvládnout musíš!" usmál se na mě povzbudivě. "já vím ale já a Kacchan máme dost konfliktu... I když jsme spolu vyrostli..... Není náš vztah zrovna nejlehčí.." přiznal jsem se. "to vím ale vědět to musí! Co víš? Možná vám to zlepší vztah!" dál mi ruku na rameno. "... Děkují moc Kirishimo... Za všechno.." usmál jsem se na něj a on mi ukázal palec nahoru "za málo, Midoriyo!" po té se zvedl a zamával mi, zamával jsem mu zpátky a pak odešel.

Výdechl jsem si a kolaboval do postele, už jsem chtěl jen spát a na nic nemyslet.. Ale fakt moc to dlužím Kirishimovi.

Po té jsem už tvrdě spal

Oi Oi Oi! Nová storka! Doufám že se vám bude líbit! 💖

vždycky stejnou cestou! 💖 [BakuDeku cz]Kde žijí příběhy. Začni objevovat