Priority

Kapitola první - Přátelé

James seděl na pohovce s nohama na stole a pozorně si prohlížel staré fotografie. Byl na nich on se svými přáteli.

Fotografie zachycovaly ty nejkrásnější momenty jeho života, když se Siriusem v prvním ročníku ve společence oficiálně vyhlásili válku Zmiozelu, když vznikli Poberti, jak závodili s Petrem, kdo naštve víc sirén a když poprvé spatřil Lily Evans.

Ale to nejlepší bylo příliš tajné, pro zachycení, a zůstávalo jen v jejich vzpomínkách.

~~~~

Dívka s četnými vlnitými vlasy si naposledy uhladila šaty a vydala se do přízemí.

Bellatrix sešla poslední schod, když se domem ozval zvonek.

~~~~

Lily si oblékla cestovní plášť, naposledy objala své rodiče, vzala si kufry a dala se na cestu. Mířila směrem k Příčné ulici, kde se měla sejít se zbytkem své party na každoroční nákupy.

Rozhlédla se, jestli ji nikdo nevidí a přemístila se do Děravého kotle.

Jakmile se jí přestala motat hlava, zamířila k výčepnímu pultu aby objednala tři sklenky životabudiče.

~~~~

Vysoká blondýnka v jasně červených šatech si otřela slzu z tváře, nahodila falešný úsměv a otevřela dveře. Pohled jí padl na rusovlasou dívku, osaměle sedící u stolu se třemi sklenkami životabudiče.

Lily zvedla oči od stolu, ,,Prim!"

,,Lily!"

Následovalo pevné objetí, doprovázené vřelými úsměvy. Po chvilce dívky na zádech ucítily další tělo, patřící poslední člence party - Belladonne.

~~~~

Zazvonil a ležérně se opřel o zábradlí lemující schody k velkému honosnému domu. Dveře mu otevřela jeho sestřenice, Cissy.

Její rty se roztáhly do úsměvu. ,,Ahoj Siriusi, tak ráda tě vidím," krátce ho objala a uvolnila vchod do domu. ,,Já tebe taky," úsměv jí opětoval.

,,Beo," rozzářil se ještě víc, když k nim došla Bellatrix.
,,Siriusi!" vykřikla nadšeně a přitiskla se k němu.

Sirius byl celkem šťastný člověk, alespoň si to myslel - ve škole měl tři nejlepší kamarády, měl úžasného bratra a dvě ještě lepší sestřenice.

~~~~

Nad Příčnou Ulicí se začaly stahovat mraky, vítr vál od severu a přinášel s sebou chlad. Z nebe spadla první kapka, pomalu se rozpršelo. Provazce vody dopadaly na klobouk staršího muže s vrásčitou tváří skloněnou k zemi tak, aby na ni nikdo neviděl.

Muž zahnul za roh a přidal do kroku. Chlapecký hlas na něj zavolal, ,,pane, počkejte!" Muž se neotočil, místo toho raději zrychlil.

Chlapec se dal do běhu, aby muže dohnal. Zatahal ho za rukáv a otočil směrem k sobě, muž se nebránil.
Chlapci ztuha krev v žilách, jak si vzájemně hleděli do očí, po chvíli se vzpamatoval a dal se na útěk, daleko však nedoběhl. Do zad ho zasáhla kledba Cruciatus, chlapec se svezl na zem, škubal sebou v křečích, ale nakonec zůstal nehybně ležet mezi splašky a špínou na Obrtlé ulici.