Cold in LA

Koncert

O pár týdnů později to konečně přišlo. Zítra se uvidím s Tarou a ještě k tomu jedeme společně na koncert Why Don't We! Už se nemůžeme dočkat.

,,Já se tak moc těším, ale na druhou stranu mám hroznej stres" říkala mi Tara, když jsme spolu volaly. ,,No, taky jsem docela nervózní" odpověděla jsem. Ještě jsme si nějakou dobu povídaly. Potom jsme hovor ukončily. Ten den už se nic zajímavého nedělo. Po večeři jsem si šla udělat hygienu a uložila jsem se ke spánku. Trvalo mi docela dlouho než jsem usnula, protože jsem pořád přemýšlela nad dalším dnem.  Nakonec jsem usnula v doprovodu písniček od WDW.

Ráno jsem vstala tak rychle až se mi zamotala hlava a musela jsem si znovu lehnout. Umyla jsem se, oblékla a šla dolů na snídani. ,,Dobré ráno" pozdravila jsem všechny. ,,Dobré ráno. Jak ses vyspala?" ptala se mě mamka. ,,Nemohla jsem usnout, ale jinak dobrý" zasmála jsem se. Ke snídani jsem si dala tousty a čaj. Pak jsem šla nahoru doupravit se, protože jsme jeli na letiště pro Taru. ,,Annie?!" volal na mě táta. ,,Už běžím!" řvala jsem, když jsem si oblíkala bomber. Nasedli jsme do auta a jeli na letiště. Když jsem vystoupila z auta, už zdálky jsem viděla Taru a rychle jsem se k ní rozběhla. Skočily jsme po sobě a dlouho se pevně objímaly. ,,Strašně jsi mi chyběla" říkala jsem Taře v objetí. ,,Ty mně taky" odpověděla Tara. Pomohla jsem jí se zavazadlem s šly jsme k autu. Tara a můj táta se přivítali a jeli jsme domů. ,,Jsme doma!" zakřičela jsem, když jsem otevřela dveře. Všichni šli přivítat Taru a potom jsme šly ke mně do pokoje. ,,Máte to tady fakt pěkný. A ten tvůj pokoj. Prostě všechno. Chtěla bych tu bydlet s tebou" nahodila smutný výraz. ,,Jo, to by bylo super" odpověděla jsem také zklamaně, protože jsem věděla, že bydlet v LA nemůže. ,,A na jak dlouho zůstaneš?" zeptala jsem se Tary. ,,Na dva týdny, takže si to spolu musíme užít naplno!" vycenila na mě zuby a já jí šla obejmout. ,,To si piš! Třeba zrovna teď se můžeme jít projít. Ukážu ti to tu, i když to tady taky ještě neznám" zasmály jsme se. Pomohla jsem Taře vybalit a vyšly jsme ven. Dovedla jsem nás na jediné místo, které jsem tu znala. Byl to skatepark. Sedly jsme si na lavičku a povídaly si o všem možném. Přece jenom, nějakou dobu jsme se neviděly a povídat si naživo je úplně jiné než přes telefon. Už jsme začínaly mít hlad tak jsme šly domů na oběd. Po obědě jsme nějakou chvíli dělaly blbosti, zkoukly jsme pár dílů našeho oblíbeného seriálu a prostě jsme si po dlouhé době užívaly společného času. ,,Pamatuješ si jak vypadal náš každý víkend?" zeptala se mě Tara. ,,Přesně takhle" řekla jsem s úsměvem. ,,Jo...Chybí mi to" řekla Tara s rudýma očima. Všimla jsem si toho. Neudržela jsem se a spustily se mi slzy. ,,Mně to taky moc chybí". Po chvíli jsme se uklidnily a koukly jsme se na hodiny. ,,Je 16:05, měly by jsme se jít připravovat" řekla mi Tara a já se na ni podívala výrazem 'NESTÍHÁM'. Rychle jsme se převlékly do našeho nového oblečení, decentně se nalíčily, vzaly si ještě něco k jídlu a já běžela říct taťkovi, jestli nás odveze. Když jsme nastupovali do auta, bylo přesně 17:30. ,,Naštěstí jsme to stihly. Cesta trvá asi 15 minut a před halou máme být v 18:00". řekla jsem Taře už s klidem. ,,Super" odpověděla mi.

Táta nás vyhodil před halou a odjel. Chvíli jsme tam stály a koukaly na několik holek, které byly nalepené u vchodových dveří. Najednou se dveře otevřely a stáli v nich Security. Ukázaly jsme jim lístky a mohly jít dovnitř. Utíkaly jsme zabrat co nejlepší místa. I když jsme se nedostaly úplně k podiu, byly jsme docela na dobrých místech a vepředu. Už jsme jen nedočkavě několik minut čekaly, než začne show.

,,Konečně!!!!" začaly jsme s Tarou křičet, když jsme viděly přicházet kluky na podium. Zpívaly jsme, skákaly, ječely. Bylo to prostě skvělý. Nejlepší večer našeho života. Když zpíval Zach, strašně jsem se na něj smála. Všiml si toho a úsměv mi oplatil. V tu chvíli jsem začala třást s Tarou. ,,Viděla jsi to?! Panebože on se na mě usmál!!!". ,,Jo viděla jsem ho!". Když kluci dozpívali, začalo Meet&Greet.

Po dlouhém čekání jsme se konečně dostaly na řadu. První se s nimi šla vyfotit Tara. Všimla jsem si, jak se na chvíli zastavila u Daniela a něco si povídali. Přišla řada na mě. Byla jsem hrozně nervózní, ale na tváři jsem měla úsměv a v očích slzy štěstí. Jako první jsem objala Daniela, potom Jonaha, Corbyna, Jacka a nakonec konečně Zacha. V jeho objetí jsem byla nejdéle a přála jsem si, aby tenhle moment nikdy neskončil. Zach se na mě podíval a všiml si, jak mi po tváři tečou slzy. ,,Co se děje?" zeptal se starostlivě. ,,To jste tu ještě nikdy neměli fanynku, která by brečela štěstím, protože vás mohla vidět a dokonce i obejmout?" rěkla jsem mu a zasmála se. Taky se zasmál a vzápětí řekl: ,,Dáš mi svoje číslo?". Zůstala jsem na něj koukat. Musel mi otázku zopakovat a já mu ho hned potom rychle nadiktovala. Ještě jsem se s nimi vyfotila a naposledy objala Zacha. Fanynky už byly dost nepříjemné, protože jsem si s ním 'dlouho' povídala. Takže jsem raději rychle běžela za Tarou. ,,Co jsi tam tak dlouho dělala?" zeptala se mě Tara hned co jsem k ní přišla. ,,Neuvěříš, co se mi právě stalo" byla jsem z toho pořád v šoku. ,,To ty taky ne" řekla natěšeně Tara. Všechno jsem jí odvyprávěla a ona na mě chvíli koukala s otevřenou pusou. ,,To je skvělý! Mě začal Daniel sledovat na Instagramu" ječela Tara, že jí nešlo skoro vůbec rozumět. Zavolaly jsme si taxíka a jely jsme domů.

Když už jsme ležely v posteli, povídaly jsme si o celém dni a nemohly jsme uvěřit, že se tohle stalo zrovna nám. Koukala jsem do mobilu a pomalu usínala, když v tom mi zacinkal. Podívala jsem se, kdo mi teď v noci píše...
__________________________
Další část! Už se nám to rozjíždí😁. Moc děkuji za hlasy❤️. Mohou se vyskytovat chyby.