Zjištění

670 25 0
                                    

Pohled Kate•                Pátek 16.4. New York

6:30 budík. Už je konečně pátek. Ale já mu pořád nezavolala. Nevím proč. Moc se mi líbí.

Volá mi Ema. Proč tak brzo? Vytáhnu ruku z podpeřiny a nahmatám mobil. „Ano?" Řeknu do telefonu. „Za půl hodiny buď před tvým domem. Vyzvednu tě." Zavěsí.
To je divný. Ema mě nikdy nevyzvedává. Navíc bydlí na druhé straně.
No ale jestli tu bude za půl hodiny, měla bych sebou hodit. Rychle ustelu postel, opláchnu se teplou vodou, make-up, culík a oblečení.
Snídat v bytě už nestíhám. Vezmu si kousek chleba a utíkám před dům.
Ema už tam čeká ve svém malém autíčku. Rukou naznačí, že mám jít do auta.
Rozhlédnu se, přeběhnu silnici a nasednu. „Jakto že mě vyzvedáváš? Vždyť tu debydlíš." Vyhrkla jsem na ni. „Ahoj, taky tě ráda vidím. Dneska jsem nespala doma.
Byla jsem u jednoho kluka." Odpověděla mi. A já na ni nevhápavě: „Cože?? U koho?" „Jmenuje se Martin a včera po mně chtěl, abych mu ukázala město.
No a pak jsme skončili v jeho hotelu." „No a máte na sebe kontakt?" Zeptám se.
Ema mě ale opovědí překvapí: „Ne. Ráno se ukázalo, že je ženatej." Zaskočí mě to.
Ema na kluky moc štěstí nemá. Rozjede auto směrem do práce. „No a co ty? Změnilo se něco od pondělka?" Zeptá se mě.
Skloním hlavu dolů a odpovím: „No.."
Ema se na mě celá rozzářená koukne a ptá se: „Ty?! Ty někoho máš?! Musíš mi všechno říct!!"
Pořádně se nadechnu a spustím: „No.. nechodíme spolu. To určitě ne. Jen mi dal svoje číslo."
Ema celá bez sebe se mě vyptává dál: „Dal ti číslo? No to je skvělý! Už jsi mu volala? Sešli jste se už? A jak vypadá??"
Udiveně se na ni podívám a odpovím: „ Ne, ještě jsem mu nevolala. Nevím jak začít. Viděli jsme se jen 2x v práci a jak vypadá? No.. je krásnej! Bože musím mu zavolat!" Vyhrknu.

Ema už ze mě nemůže dýchat. „Jasně že mu zavolej!! A to hned po práci! Ještě dneska se musíte sejít!!"

Pohled Shawna•          Pátek 16.4 New York

Je 15:00. Já sedím na posteli a hraju na svou kytaru.
Hlavu mám plnou myšlenek, jestli jsem opravdu takový idiot, že jsem jí to číslo dal. Ale co teď. Kdybych šel do Starbucksu a byla by tam, bylo by to akorát trapný.
Můžu na ni asi zapomenout.
Ale co. Mám chuť na kafe. Kdyby tam byla, tak... nevím co udělám.
Poprosím Jakea, jestli by mě tam nemohl hodit nějakým nenápadný autem. Jake souhlasí a jedeme.
Stojím před Starbucksem a váhám jestli mám jít dovnitř. Nakonec ale jdu.
Zase je tam obrovská fronta. Nechce se mi v ní moc čekat, ale když už jsem tady.
Za cvíli slyším slovo "další". Pochopím, že je to na mě a postavím se k pultu.
Tentokrát už tu stojí milá černovláska.
Podívá se na mě a rozzářeně a potichu řekne: „O můj Bože. Shawn Mendes."
Zvednu obočí a usměji se. „Chceš fotku nebo něco?" Zeptám se.
Ona ale odpoví: „Ne. To je dobrý děkuji. Moje sestra tě má ráda. Ale o tom se tu teď bavit nesmíme. Co si teda dáš?"
„Vanilkové latté střední velikosti prosím.
Budu platit kartou."
„Dobře. Můžeš se jít posadit." Odpověděla.
Jdu si sednout a vidím tu slečnu jak odchází někam do zadu a k pultu přijde opět ta starší paní. Tentokrát jsem měl štěstí.

•Pohled Kate•                      15:15 Starbucks

„Kate, Kate, Kate!!!!!" Volá na mě Ema. „Co se děje?" Zeptám se. „Neuvěříš kdo tu je!" Vyhrkne na mě. „Kdo tu je?" „Shawn Mendes!!" „Asi žiju pod kamenem. Ale kdo je to?"
Ema na mě hodí nechápavý výraz. „Přece ten zpěvák! Je tady a teď! Určitě ho znáš! Poslouchej..." Ema mi začala zpívat potichu refrén In my blood.
Hned jsem si vzpoměla. Ale nějak extra ho neposlouchám.
„Tak mi ho pojď ukázat." Řeknu Emě. Ema mě popadne za ruku a táhne mě k pultu. Nenápadně na něj ukáže a já ho uviděla. Vykulím na ni oči a zatáhnu ji zpátky. „ Au! Co to děláš?" Udiveně se mě ptá.
Odpovím jí: „Ehm.. no víš jak jsem ti v autě říkala, že jsem dala někomu číslo..." Emě to pomalu dojde a dá si ruku na otevřenou pusu. Je z toho v šoku. Chce se nahlas smát a křičet, ale nemůže. „Musíš za ním okamžitě jít!!" Vyvalí na mě. „Ne... já nemůžu.." Odpovím. „A proč ne? Vždyť je to Shawn Mendes! Musíš s ním jít!"
„Dobře půjdu.."
„Kate k pultu!!!" Zavolá na mě Kevin.
Zavážu si zástěru a jdu k pultu.
Snažím se, aby mě neviděl. Chci mu večer zavolat.
Ale jako první kelímek bylo Vanilkové latté pro Shawna. Nezbylo mi nic jiného než to říct na hlas.
Podívá se na mě, chvíli se s úsměvem na tváři zasekne a potom jde ke mně. Nejistě ho pozdravím a on mi to oplatí. „Takže ty jsi Kate?"
„Ano" odpovím. „Proč jsi mi nezavolala?"
Nejistě se zeptá. A ještě nejistěji odpovím: „Promiň. Neměla jsem odvahu. Chtěla jsem ti zavolat dneska večer." On se usměje, já se naposled koukla do těch očí a on s úsměvem řekne: „Tak mi zavolej."
Vezme si svoje latté a odejde. Ema to celé pozorovala.
Přiběhne zamnou a říká mi, jak je to úžasný. Jsem šťastná. Ale ještě mu zavolat.

•Pohled Shawna•              15:20 Starbucks

Odcházím spokojený. Ona tam byla. A mluvili jsme spolu.
Nasednu k Jakeovi do auta celý nadšený. On se mě zeptá co je, že se tak usmívám. Já odpovím: „Nic, jen mi chutná to latté."
Teď jen čekat až zavolá.
————————————————————————

Maybe I'll love youKde žijí příběhy. Začni objevovat