Love You ?? (H.S)

.4.

,,co-co tady děláš" šeptala jsem.

,,Nevidíš mě ráda sestro" pousmál se.

,,Alane, co tady děláš" zněla jsem už sebejistě.

,,To bych se měl ptát já...seš fízl, nebo ne ?? Tak proč si byla na závodech a zrovna se Stylesem"

,,Jsem jsem chtěla zavzpomínat na šaty časy"

,,Se Stylesem, který tě tlačil na auto jo jasně sestro, nejsem blbej, máš něco se Stylesem že je to tak ??"

,,Ne to teda není a navíc se s tebou o tom nehodlám bavit v obchodním centru"

,,Dobře, pojďme k tobě"

,, Takhle jsem to nemyslela nepůjdeš ke mě...my dva jsme spolu skončili" ukázala jsem na něj a na mě, aby mu to bylo jasné.

,,Ty se pořád zlobíš" smál se.

,,Ano, nikdy ti to nezapomenu...dneska jsem kvůli tomu mohla být jinde"

,,Sestřičko, nevíš jak se v tomhle pohybuje, nevíš co to obnáší , nevíš nic" smál se čím dál víc. Jen jsem kolem něj prošla a ignorovala ho. Po chvíli přiběhl to jsem právě vstupovala do nákupního centra ,,myslíš že když uvidí s kým ses sešla že bude rád, že by ti ještě věřil" šeptal tak, abych to přesně slyšela ,,tvý příjmení, nebo spíš tvý jméno a to kdo je tvůj bratr tě nechá"  rychle jsem se na něj otočila .

,,Co tím myslíš" zamračila jsem se ,,co jsi provedl" vrčela jsem na něj.

,,Trochu jsme se nepohodli no s já mu pár dal do držky a on mě, no a od té doby se nebavíme a on se mě snaží za každou cenu zničit"

,,Bože seš takovej kreten" zaklela jsem a mířila to mezi lidi ,,děláš to naschvál, když mě někdo s tebou uvidí a bude od Harryho, Harry se mnou nebude Hmm??"

,,Přesně o to se snažím...pořád se nesnašime, ale jednou si moje malá sestra a tou budeš navždy" oh, byl tak milý.

,,Radši drž hubu a vypadni kurva" otočila jsem se na něj a ukazováček jsem měla zabodnutý v jeho hrudníku a odkryla jsem mikinu co jsem měla, kde se ukrývala zbraň.

,,Ale, ale sestřičko no tak" smál se ,,nedělej ukvapené závěry, nebo snad dáš lásce před krví "

,,Nemiluju ho" zatnula jsem čelisti ,,a teď, vypadni"

,, Vždycky si byla tak tvrdohlavá" šeptal, ale poté se otočil a nechal mě být.

Kurva. Jsem v prdeli. Lidi kolem mě procházeli a já si připadala tak ztracená. Do čeho jsem se to kurva zapletla. Vjela jsem si rukama do vlasů. Neměla jsem ten případ brát.

............................................

Seděla jsem v autě mýho táty Dodge Challenger 1869. Podívala jsem se do přihrádky a našla tam fotku, mě, bráchy a táty seděli jsme před autem a táta nás objímal, do očí se mi hrnuly slzy.

,,Proč si odešel" šeptala jsem a po fotce přejela prstem. Je pryč a sním i sourozenecká láska.

Po smrti otce jsme se pohádali, protože oba jsme byli mladí a dávali si za vinu všechny ty léta a všechny chyby. Že já jsem byla ta co vždy uměla víc a on ten co za vše mohl, ale já tvrdila něco jiného. Od té doby jsme se nebavili až do teď. Otcovo auto tady stojí už 5 let a za tu dobu jsem tu po druhé. Chodím tady jen, když si nevím rady.

Vystoupila jsem z auta a přešla k nástěnce a pohárům které byli na polici. Můj táta byl závodník, jezdil okruhy a jako my taky pouliční závody, když jsem šla na policejní školu byl hrdý i když toho měl za sebou hodně. Umřel při nehodě když ho druhý jezdec nabral a trefil nádrž auto explodovalo o sítě které byli vedle dráhy, na místě byl mrtvý.

,,Kate" ozvalo se za mými zády, otočila jsem se a stála tam máma ,,nevěděla jsem že jsi tady" na nic jsem nečekala a obejmula jí.

,,Chybí mi" šeptala jsem ,,tak moc mi chybí"

,,Mě taky zlatíčko, mě taky" hladila mě po vlasech. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla, pak jsem si setřela slzy a pohledla na matku.

,,Mohla bych zkusit opravit to auto" poukázala jsem na otcovo auto.

,,Jistě zkusit to můžeš"

,,Díky" dala jsem ji jen OÚ pusu na líc a rychle vypadla svým autem domů.

Ani jsem vám neřekla kolik je je 11:00 a já jsem doma. Měla bych být v práci a můj telefón stále zvoní, ale nějak tak tam nedokážu jít.

Ležela jsem na pohovce a dívala se na televizi, když přišla zpráva.

,,Známý zločinec Alan Lee byl včera zostřen v obchodním centru s neznámou dívkou. Neví se jestli přijel, aby zapáchal zločin, ale na doporučení policie jsme tuto zprávu měli odvisilat, jako výstrahu na možnou hrozbu..."

Od nás určitě ví že jsem to byla já. Vypnula jsem televizi a chvíli jen ležela zamýšlená, když mě z toho vytrhl zvonek. Otevřela jsem dveře a nestačila jsem se divit.

,,Ahoj, krásko" upírali se na mě dvě zelené oči ,,můžu dál" pokyvla jsem a udělala prostor, aby vstoupil.

,,Co tady děláš" stále jsem nějak nechápala, proč tady je.

,,Vypadáš sklesle copak je" pohladil mě po tváři ,,a přijel jsem, abych tě viděl"

,,Jak víš, kde bydlím"

,,Vím víc než si myslíš" usmíval se a vyrazil do obýváku ,,co jsi dělala než jsem přijel" položil se na pohovku.

,,Sledovala televizi" povzdechla jsem si.

,,Nevidíš mě ráda" jeho pohled se zabodaval do mě ,,kdyby ne tak hned odejdu"

,,Ne, ne to neříkám jen dneska nemám zrovna dobrý den" něco ve mě nechtělo ať odejde, jako by se mi líbila jeho společnost.

,,Copak se děje" zněl tak starostlivě a přisunul se blíž, když mi dal ruku kolem ramen.

,,Dnes jsem oživila vzpomínky, které byli hluboko ve mě"

,,Jaké to jsou vzpomínky, jestli se můžu zeptat"

,,Na mého otce" podívala jsem se se skleněnými kukadly na něj ,,kdysi byl závodník a-a..."

,,Šššš to bude dobrý zlato jsem tady" přivinul si mě k sobě. Co to sakra dělám a co to dělá on.

,,Já...měla bych jít pracovat tak jestli by ti nevadilo..." rychle jsem se odtáhla a utirala si slzy. Hlavou jsem naznačila ke dveřím.

,,Jo, promiň jestli jsem otravoval já jen-"

,,Neotravoval věř že ne, jen toho mám hodně a už teď nestíhám" snažila jsem se usmát.

,,Jo...no tak já tedy půjdu" postavil se a já za ním. Otevřela jsem mu dveře a ještě předtím než odešel mě pohladil po tváři ,,měj se krásko" usmíval se a vyšel ze dveří.

,,Ahoj Harry" zašeptala jsem zavřela jsem dveře a sjela po nich. Já vážně nevím co se děje, on je má práce nic víc nic míň nic k němu necítím. Všechno to na mě začalo doléhat a slzy padaly z mých tváří.