Svět je malý

•17•

Netopýr: Helee, něco mě napadlo

Já: Poslouchám

Netopýr: Nechtěla by ses někdy sejít? Bylo by fajn se poznat osobně, nemyslíš?

Já: To není tak špatnej nápad.. Kdy máš čas?

Netopýr: Co třeba hned dneska?

Já: To by šlo.. Kde?

Netopýr: Před obchodním centrem?

Já: U zastávky, jak tam je předtím? A ve dvě?

Netopýr: Dobrý, tak ve dvě tam. Jak tě poznám?

Já: No, co já vím :D

Netopýr: Dobrý no.. Tak budeš hledat ty mě.. Černý džíny, hooodně barevná mikina a šedá bunda. Bundu si nechám rozeplou a na hlavu si dám kapucu od té mikiny... Jsem si jistej, že mě nepřehlídneš

Já: Fajn, najdu si tě

Netopýr: To znělo trochu děsivě xD

Já: Trotle :D Musím, tak zatím

Netopýr: Měj se

Takže dneska uvidím toho neznámého, který mi před nějakou dobou nabízel drogy. Super. Nedávno jsme zjistili, že bydlí ve stejném městě jako brácha, proto je pro nás jednoduché se vidět.

Můj největší strach je asi to, že ho nenajdu. Nebo, co když tam vůbec nepřijde? Co když si ze mě udělal jen srandu? Snad ne, budu mu věřit.

*****

Je jedna hodina a já se začínám chystat. Rychle jsem si oblékla modré džíny, tričko a mikinu. Učesala jsem si vlasy, vzala si mobil a peněženku a mohla jsem vyrazit.

,,Tak já letím." oznámila jsem, když jsem procházela kuchyní do předsíně.

,,Tak si to užij." usmál se brácha a šel za mnou. Já si rychle oblékla bundu a boty.

,,Nevím kdy přijdu, kdyby něco, zavolám. Čau." vyšla jsem ze dveří.

,,Fajn, ahoj." zavřel za mnou dveře a já jsem se rychlým krokem vydala na ulici a dále k autobusové zastávce. Bráchovi jsem řekla, že jdu za kamarádkou, takže o mě nebude mít strach.

Po půl hodině jsem se konečně dostala na místo. Obchodní centrum. Na zastávce, kde jsem vystoupila nikdo nebyl. Rychle jsem se vydala dál od ní. Pokud ten člověk přijde, radši si ho nejdřív obhlédnu z dálky.

Podívala jsem se na hodinky. Za pět minut dvě. Za chvíli by měl přijít.