Dvě Holky v Korei

2.Kapitola

Vstala jsem a vypnula budík, který mi hrál u hlavy. Nejradši bych s ním hodila o zeď, ale škoda telefonu. Šla jsem do kuchyně udělat si kafe, když mi začal někdo volat, podívala jsem se na display "Šéfová Mira" co se asi děje že mi volá ,,Ach Alice? Nebudím tě?" zeptala se chraplavě šéfová ,,Ne nebudíte. Děje se něco? Zníte nemocně." slyšela jsem jak začala silně kašlat až to znělo že se dusí ,,Jste v pořádku?!" vyděsila jsem se ,,Ano jsem v pořádku,ale chytila jsem někde chřipku. Takže máte celý týden volno. Myslím že mi bude příští týden lépe, takže se uvidíme příští týden, dobře?" zakroutila jsem hlavou ,,Hlavně se uzdravte šéfová." poděkovala a zavěsila, položila jsem telefon ,,Co budu asi tak dneska dělat." položím hlavu na stůl, někdo mi sáhne na rameno ,,V pohodě?" zeptala se Lin ,,Jo, jen mám volno, protože šéfka onemocněla a já nevím co mám dělat!" rozhodím ruce, Lin se jen uchechtne, chtěla už něco říct, ale dostala jsem upozornění ,,Kdo to může být tak brzo ráno?" pokrčila jsem rameny že nevím a podívala se na telefon, neznámé číslo ,,Není to někdo z BTS?" ,,Je to možný ještě jsem si jejich čísla neukládala." rozklikla jsem zprávu "Ahoj, tady Jimin. Napadlo mě jestli máš čas odpoledne. Jestli by jsi nechtěla zajít k nám na zkoušku, klidně i s Lin, no a pak se jen my dva někam šly projít?" chvíli mi trvalo než jsem si jeho zprávu přeložila ,,Tak kdo to je a co chce?" zeptala se Lin, musím jí trošku doučit, pomyslím si ,,Je to od Jimina, chce abych přišla s tebou odpoledne na zkoušku a pak chce jenom se mnou někam zajít." řeknu trošku znechuceně ,,Ale no tak. Je dobře že o tebe někdo má zájem! Vždycky všechny odháníš už jen pohledem!" protočím oči ,,Tak co mu mám odpovědět?" zeptala jsem se i když jsem už odpověď znala ,,Napiš mu že přijdeme, ale to jestli s ním někam pak zajdeš je jen na tobě." pokrčila rameny a šla si dělat snídani, povzdechnu si ,,Ahoj, no přijít by jsme mohly." Lin si zatím sedla na židli a jedla svůj chléb s marmeládou ,,Tak se ho zeptej jestli nemůžeš přijít dřív že nemáš co dělat." usmála se na mě Lin, zamračila jsem se na ní ,,Lindo, neznáme je jsou to pro nás cizí lidi." ,,Kterým jsi dala sví telefonní číslo." občas mám chuť jí zabít ,,Jo a kde je ten papír s těmi jejich čísly? Chci si je co nejdřív uložit." zvednu se a jdu pro vak kde byl papír s jejich telefonními čísly. Podala jsem jí ho, ta si je začala ukládat. Zívla jsem ,,Využiju toho že mám volno a jdu ještě spát." popřála mi ještě dobrou noc než jsem se zavřela v pokoji. Lehla jsem si do postele, po chvíli jsem usnula.

Probudil mě hluk zvonku a klepání na dveře. Líně jsem vylezla z postele, z pokoje a konečně se dostala ke vstupním dveřím. Otevřu dveře, kde mě čekal sakra velký šok, stála jsem mezi dveřmi jak přibitá ,,Co tu sakra děláte?" ustoupila jsem aby mohli projít, vešli a rozhlédli se ,,Linda nám psala že nemáš práci a že by jsi se sama nudila." ,,Já jí asi zaškrtím." kluci se začali smát, povzdechla jsem si a nasměrovala do kuchyně, podívala jsem se rovnou na hodiny, bylo před jedenáctou, zabiju tě jakmile se vrátíš Lindo ,,Jdu se převléct a vy se nedotknete jediné věci. To platí hlavně pro tebe RM." upřela jsem na něj svůj tvrdý pohled, zvedl ruce že se vzdává. Zaplula jsem zpátky do svého pokoje a rychle na sebe hodila černé tílko s potiskem "I'm BEST. PROBLEM?" a modré džíny k tomu. Vešla jsem do kuchyně a RM držel v ruce rozbitou soškou kterou jsme koupili předevčírem, cuklo mi oko ,,RM já ti něco před pár minutami řekla.." upřel na mě zděšený pohled, stejně jako všichni okolo, nádech a výdech Al. Usmála jsem se a přešla k němu a řekla mu těsně u ucha, musela jsem si stoupnout na špičky ,,Už prosím na nic nesahej nebo rozbiju něco tobě já." usměji se ještě víc, jen rychle přikývl, narovnala jsem se ,,Super. Jdu připravit oběd." Kookie na mě koukal s otevřenou pusou, protočila jsem nad tím oči a začala se smát. Kluci se ke mně přidali ,,Víš že jsi vypadala fakt děsivě?" ,,Já vím, o to taky šlo." a začala jsem konečně chystat ramen, Jin mi pomáhal, začala jsem si u toho broukat nějakou melodii. Kdyby tu nebyli tak bych si i zpívala. Teď mě napadalo ,,A jak to že jste tady? Nemáte mít nějaký tréning nebo tak něco?" prohodila jsem když byl oběd skoro hotoví ,,No máme mít tréning odpoledne a to s námi jdete ty s Lindou ne?" usmál se Tae, měl opravdu hezký úsměv ,,Musím se ještě ozvat mamce!" vyjekla jsem a vběhla pro telefon ,,To jsi si vzpomněla na svého přítele že jsi tak vylítla?" zasmál se Suga, ale zněl trošku naštvaně ,,Ne, zapomněla jsem napsat mamce a taťkovi. Slíbila jsem jim že jim dneska zavolám přes Skype. A nemám žádného přítele." protočila jsem očima, rychle jsem mamce a taťkovi napsala že jim zavolám později, otočila jsem se na kluky ,,Máte tam u vás Wi-Fi?" ,,Jistě že máme." zasmál se J-Hope, vyndala jsem misky a začala nandavat. Při jídle jsem si povídali, smáli se a blbli. Kolem jedný se Linda vrátila ,,Vítej doma Lindo." ,,Ah-oj." zasekla se jakmile viděla můj děsivý výraz ,,J-já ti to vysvětlím! Přísahám! Jen mě nezabíjej!" povzdechla jsem si a zkřížila ruce ,,Měly bychom jít na ten tréning." kluci jen souhlasili, vzala jsem si klíče, telefon se sluchátky a šla za ostatními. Před barákem stálo prostorný auto ,,Sedím vepředu!" vykřikl Kookie a už se řítil dopředu, uchechtla jsem se tomu, sedla jsem si k okýnku hned vedle mě Suga, usmál se, taky jsem se usmála. Všichni se usadili, Linda seděla vedle Tae je tak průhledná. Musela jsem se potichu zasmát ,,Čemu se směješ Alice?" zeptal se Suga s takovým roztomilím kukučem ,,To je tajemství a stačí Al." podívala jsem se na Lindu, která seděla přede mnou, jak upřeně sleduje Taeho a při tom si s ním povídá,byla snad rudá až na prdeli. Suga sledoval kam se dívá, nejspíš pochopil a začal se taky potichu smát. Suga se ke mně naklonil ,,Musíme je dát dohromady." pošeptal mi, jen jsem kývla ,,O čem si to tam šuškáte vy dva?" zeptal se RM s lišáckým úsměvem ,,Tajemství!" řekli jsme oba naráz, Jimin se na nás díval celkem divně. Radši jsem se začala dívat z okna. Všichni si mezi sebou povídali, byla tu taková klidná atmosféra. Najednou Jin zastavil auto. Všichni začali vylézat z auta. Taky jsem vylezla a když jsem viděla kde bydlí málem mi spadla brada. Podívala jsem se na Lindu která se taky na mě podívala ,,To je obrovský barák!" ,,Jen obrovský?! To je snad super mega největší barák který jsem kdy viděla a to počkej to ještě nejsme uvnitř!" poznamenala jsem a vykročila k tomu baráku. Uvnitř to bylo tak krásně zařízené ,,Tak pojďte." pobídl nás J-Hope, šly jsme tedy za nimi, Linda se na mě usmála ,,Je to tu obrovský." kývla jsem a sledovaly jsme je dál do tělocvičny.