Prolog

1.5K 76 0
                                    

———————————————————————

„Co se to doprdele stalo a co tady jako dělám?!"

———————————————————————

„Tak fajn. Soustřeď se, vnímej energii a snaž si vykreslit prostor," řekl a zavázal jí oči.

———————————————————————

„Všechny vzpomínky..." zastavila se a zhluboka se nadechla. „... Ty útržky. Nedokážu si je dát dohromady. Vím, že ty lidi jsou pro mě důležití, ale nepoznávám je. Pět let je pět let a já už si prostě neumím dát jedna a jedna dohromady," řekla smutně a položila si hlavu do dlaní.

———————————————————————

„Nechoďte tam!" zakřičel a snažil se je udržet. Pak už následoval výbuch, který vysklil pár oken a vyhodil elektřinu téměř v celém městě.

———————————————————————

„Nedovolím nikomu aby jim ublížil. Jestli si jen něco zkusíš, tak budeš mít co dělat, aby jsi zůstal nohama na zemi," vztekle prskla a chystala se zaútočit.

———————————————————————

„Eeeh lidi?" vyjekl po chvíli a ukázal na oči, které zářily a pozorovaly je.

———————————————————————

„Ikdyž to dělám nerada... Jsi na špatné straně," řekla a kolem rukou uvolnila energii.

———————————————————————

„A proč jako nepůjdou po tobě, ale po nás?" „No... Tak mě se bojí..." ušklíbla se.

———————————————————————

„Měla jsi pravdu. Věda je fajn, hlavně když jde použít proti tobě." Chvíli na to se zkácela bolestí k zemi.

———————————————————————

„Mlč. Já... Já tě miluju."

———————————————————————

DeathrunnerKde žijí příběhy. Začni objevovat