Lilith poprvé otevřela oči. Na jejích rukou se stále leskl popel, a vedle ní ležel muž. První muž. Její muž. Adam. Věděla to, aniž by jí to někdo řekl. Věděla že budou spolu na Zemi jako druh a družka. Měla mu sloužit. Tak to určil Bůh. Bůh a jeho andělé - nesmrtelní, věční, a vždy spravedliví. Lilith se podivila nad tím, jak vypadala, z jakých částí bylo složeno její tělo. Trvalo jí dny než zjistila jak se pohybovat, jak funguje tato schránka. Když na vše přišla, pomalu stočila svůj pohled k Adamovi. Trvalo mu to trochu déle než jí. Další den Lilith jen seděla a pozorovala Adama, to pomatené stvoření, kterému měla sloužit.
Bůh pozoroval své dva výtvory, nesmrtelné a věčné, přetvořené k jeho vlastnímu obrazu. Svět bude jejich a oni budou žít uprostřed nekonečna. Byl se sebou spokojený a nechal je hledat a prozkoumávat. Mezitím andělé sledovali bytosti s nadšením, jako nové mazlíčky, které jejich otec pořídil. Jen jeden anděl nesdílel radost se svými bratry. Anděl Gabriel si však tohoto zvláštního smutku u svého bratra všiml i přešel k němu, a přiložil mu hřbet ruky na studené čelo. ,,Co se s tebou děje Samaeli?" zeptal se anděl ustaraně. ,,Nemyslím si, že budou šťastni bratře." Gabriel se na Samaela podíval a odešel. Protože vůle boží nesmí být zpochybňována. Samael ještě té noci, za závojem mlhy přišel za bdící ženou a dotkl se jejího čela.
Lilith ucítila závan větru a zvláštní pocit. Nevěděla co to je, teprve si zvykala na všechny vjemy, které jí obklopovaly. Adam ji chytil za ruku. Byl to on. Jediný člověk s kterým stráví věčnost.
Lilith s Adamem spolu splodili jednadvacet potomků - démonů. Lilith své plody nikdy nenosila déle než den. A to byla ona, matka démonů, překrásná, sebevědomá a neuvěřitelně smutná. Ještě toho večera Lilith přišla k Adamovi a poklekla ,,Čeho si žádáš?" Adam ji hrubě popadl a chystal se k souloži. ,,Pode mne!" Přikázal jí. Ona se na něj nevěřícně podívala ,,Nepůjdu pod tebe." Adam zrudl ,,Tvým úkolem a posláním je mi sloužit a poslouchat mě ženo." Lilith šlehaly blesky z očí ,,Nedává to smysl, to co tvrdíš, proč bych ti měla sloužit? Jsme ze stejného popela, jsme si tedy rovni." Muž chytl Lilith pod krkem a natáhl ruku k úderu. V tom se však ruka zastavila, a ta kterou jí držel hrdlo se rozpadla v prach. Adam začal křičet, a Lilith utíkala, utíkala pouští, lesy, i oceány, utíkala a utíkala. Ale kamkoliv zamířila z dálky stále slyšela mužův hlas ,,Bůh tě potrestá, a tvé děti nechť jsou navždy znetvořeny, ať trpí věčným šílenstvím!"
Bůh to sledoval s nechutí, co se to stalo s jeho bytostmi, kdo tohle zapříčinil? Byla to jen řečnická otázka, moc dobře věděl, kdo způsobil konec, jeho perfektního divadélka. Jeho vlastní syn. Zavolal si Samaela a ten před ním poklekl. Proč nenechal jeho bytosti ať si své záležitosti zařídí sami? Neměl již nárok setrvávat ve věčném nebeském království, vzepřel se proti vůli boží. Všemocný Bůh vzal do rukou křídla svého syna a prudce trhl, přičemž strhl křídla i s kusy masa. ,,Pokud se takto stavíš za prohřešek ženy, budeš na věky zodpovědný za všechny lidské hříchy! Budeš je mít na svědomí, a jejich tíha nechť tě připoutá k podzemní říši smrti, budeš trestat všechny co chybovali, a nikdy od tamtud neodejdeš!" Tak zazněl boží rozsudek když naposledy Morningstar (Jitřenka) padala k zemi.
