Love on the Farm ✓ | ShowHyuk

Love on the Farm - 3

Minhyuk

Chvíli jen přiblble stojím. Musím vypadat divně, blbě, vlastně nechci ani přemýšlet nad tím, co si o mě asi myslí. Pravdou je, že jsem nečekal, že přijedu pracovat k němu, kdo je...sakra...tak sexy. Ne, neměl bych na to myslet. Spíš než na svaly bych se měl soustředit na toho malého klučíka, co se za Hyunwoo schovává a se strachem po mě pokukuje. Ne, nesmím se dívat na jeho svaly.

„A jakpak se jmenuješ ty?" opatrně si kleknu a nakloním se na stranu, abych na něj viděl na to maličké stvoření, které se bojácně schovává za svým tatínkem.

„X-Xukun." Vydal ze sebe tiše, ale maličko se vykloní zpoza nohou, za které se schovává.

„Tak já Vám to taky ukážu." Uzná nakonec Hyunwoo a já nevím, jestli by nebylo nevhodné ho poprosit, aby si vzal tričko, ale nakonec to udělá sám od sebe. Nevím, co je horší, jestli to, když jsem jeho svaly viděl úplně nebo když teď vidím, jak se mu svaly rýsují pod bílým nátělníkem.

Začneme se procházet po farmě, třeštím oči nad tím, jak je to tady nádherné. A tolik zvířat. Jako malý jsem toužil žít na takovém místě, ale rodiče byly vždycky městský typ, takže...tady si možná splním svůj malý dětský sen.

„Ty jsou nádherné." Zašeptám úžasem, když procházíme kolem krav.

„Tohle je Stračenka," začne Xukun ukazovat na jednu z kraviček, usměju se nad tím, že se rozmluvil a konečně nesvírá ruku Hyunwoo tak křečovitě. „a tohle je Žirafka...protože žirafy mají spoustu flíčků a ona jich má hodně a její sestřenice je Žirafa." Pyšně se usměje.

„Oh, vážně?" začnu mu věřit a přikyvuju hlavou.

„Není to žirafa, Kunkun." Lehce se Hyunwoo zasměje a Xukun na jeho slova nafoukne tvářičky, hodí na něj pohled jako: Nic nevíš, táto a dál mi říká jména všech kraviček. Projdeme kolem prasátek, co se chladí v bahně, když je tak horký den, ukážou mi slepice, husy a dojdeme až k ohradě s koňmi.

„Až budu velký, tak budu moct jezdit na koni, zatím můžu jen na kravičkách, protože z koně bych spadl." Vysvětlí mi pohotově Xukun, zatímco si se zájmem prohlížím koně. „Ale táta mě bere s sebou, když se jede projet." Dodá a já přikyvuju, aby věděl, že ho poslouchám. Jejich dům je obrovský a...jedním slovem nádherný. Hyunwoo mi sice řekne, že je tu ještě hodně práce, ale myslím, že víc té práce má už za sebou. Nakonec se usadíme u stolu v kuchyni, abychom si probrali naše požadavky, a hlavně abychom se domluvili, kdy to zkusím.

„Jde mi hlavně o Xukuna...nemám tolik času se mu věnovat a byl bych rád, kdyby mohl dostávat víc pozornosti...zabaví se sám, ale stejně. A navíc...je opravdu velmi hyperaktivní...často dokáže lidem lézt na nervy a já...nesnesu, aby na něj někdo křičel, hlavně proto, že on to nesnese. Je velmi citlivý, kvůli pár věcem z minulosti." Povzdechne si a i když ho vidím první den...tak nějak vidím v jeho očích, že toho má opravdu hodně. Jako bych ho chápal a věděl, že to má těžké i bez toho, aniž by mi to řekl.

„Tomu rozumím, děti jsou přednější než cokoliv. Bohužel je nad nimi práce a povinnosti." Usměju se na něj, aby věděl, že ho chápu. Probereme si všechny věci, ze začátku budu dojíždět každé ráno a každý večer odjíždět, aby si Xukun zvykl na moji přítomnost. Pak bych tam býval od pondělí do pátku, ne, že bych si myslel, že si od tohohle budu potřebovat odpočinout. Nicméně mě hned upozorní, že pokud si s Xukunem nesedneme a pokud se mu nebudu líbit, že mě tu nebude nechávat, ale to je mi jasné, přece nebude své dítě nechávat s někým, s kým se jeho dítě necítí příjemně. Navrhnu, že bych tu mohl zůstat rovnou dneska a uvařit oběd, ale Hyunwoo mě jemně odmítne s tím, že potřebuje dát Xukunovi možnost to vstřebat a nechce ho tím vším polekat. S čímž samozřejmě souhlasím.