Tatínku..?[Ereri]

33 kapitola

Položil mě na postel. Chvíli se jen tak na mě díval, ale pak došel ke skříni...vytáhnul nějakou divnou věc..

,,Co..co je to?" kníknu a třesu se

,,To se brzo dozvíš" řekne Erwin s úšklebkem

,,Ale..já..nechci"

,,Chceš, ale ještě o tom nevíš"

Zalezu si pod peřinu, jako kdybych měl naději, že mě v ní nikdo nenajde..

Najednou se skříň zavře a kroky vyrazí ke mně.
Bojím se. Chci maminku a tatínka. Vzlyknu..
Erwin ze mě sundá peřinu. Políbí mě. Ucuknu a dívám se na něj se strachem v očích..

,,Užijeme si ano?"

,,Em..ne sice nevím...co myslíš...ale ne" špitnu

Začne mi vyslékat tričko, kalhoty i spodní prádlo. Třesu se a pláču.

,,St..str-ejdo? Pr-oč to...děl-áš?" vzlyknu

Odpovědi se mi nedostane. Místo toho si sundá tričko a kalhoty..

,,Pro-sím pusť mě.." vzlykám dokola

Zničeho nic ucítím tlak na svém otvůrků..

,,Co..co to d-ěláš? Pře... přestaň"  kníknu

On se jenom zasměje a strčí do mě prst..

,,Pře-staň bolí to.." řeknu a kopnu ho mezi nohy

Sykne. Rychle se zvednu a s tričkem v ruce uteču ke dveřím. Když ale vezmu za kliku, zjistím, že jsou zamčené....

Dojde ke mě a sundá si boxerky.. vzlyknu

,,Maminko" vzlyknu a natisknu se na dveře. Zničeho nic se ozve ze zdola  tatínkův a maminky hlas a ještě někoho.

Ale pak udělal strejda Erwin něco co nehorázně bolelo...

,,Pře-staň a v...vyn-dej to?!?" řeknu mezi pláčem

Najednou někdo začne bouchat na dveře a nakonec je vykopne..
Ještě si pamatuju, že jsem se objevil u maminky v náručí a tiskla mě k sobě. A to, že strejdu Erwina odvedli policisté pryč.
A pak jsem usnul u maminky v náručí...