Justin
Probudím se. Vůbec nevím,kde to jsem. To je nemocnice? Ano. Najednou ke mě přijde nějaká sestřička.
,,Tak jste se probudil. To určitě všichni budou šťastní. Jo a abych vám řekla,co se stalo. Vyboural jste se."
Já se vyboural? Začnu si vzpomínat. Alkohol. Jessica. Auto. Strom.
,,Děkuju,za všechno"
,,To musíte poděkovat doktorům a té dívce,která jsem za vámi chodila a věřila,že se probere."
,,A jak vypadala?"zeptám se hned.
Sestřička popíše Jess. Pak hned odejde. Doufám,že Jess se tady hned ukáže. Podívám se na mobil. Ono už je 21.4? Vždyť když se to stalo,tak bylo 16.4. Ta dlouho jsem spal. Položím zpět mobil.
O 3 hodiny později
Přijde za mnou táta.
,,Ahoj,konečně ses probudil,ani nevíš jak šťastný jsem."
,,Kde je Jess?"
,,Ona určitě někdy přijde."
O týden později
Konečně jdu domů. Jess za mnou nepřišla. Nevím proč,ale Jeremy mi to nechtěl říct a to je divné.
Otevřu šuplík a uvidím tam nějaký papír,přečtu si ho: Justine,těším se až se vzbudíš. A mám tě moc ráda. Všichni se na tebe těšíme. Asi bych jindy zase ztratila odvahu ti to říct nebo jen napsat,ale Jussi já tě miluju a to moc.
Já jí taky. Přijdu domů a uvidím tam sedět smutně tátu, ten si mě hned všimne.
,,Justine, my jsme jeli za tebou do nemocnice a byli jsme tam fakt dlouho. Tak jsme se rozhodli,že pojedeme domů,ale cestou jsem omylem vrazil do stromu. No a Jessica a Jane jsou mrtvé . Kvůli tvému stavu jsem ti to nemohl říct "začne strašně brečet.
To není možné. Ne. Já ji miluju. Právě se mi zhroutil celý život.
Konec
