Jessica
Rozhodnu se,že už půjdu spát. Jason zrovna odjel. Najednou někdo přijde do mého pokoje,je to Jeremy.
,,Jessico,neviděla jsi Justina? Někam zmizel"
,,Neviděla"
,,Škoda"
Kde může být? Vždyť už je docela dlouho večer. Napíšu mu.
Jess: Justine,kde jsi?
Chvíli počkám,ale on nic neodpoví.
Jess: Odpověz,prosím.
Justin
Musel jsem vypadnout. Jsem v baru a už si dávám asi 5 panáka. Je to se mnou špatný. Přijde za mnou nějaká holka.
,,Čau,fešáku"usměje se.
,,Nazdar,nemám náladu"řeknu hned.
,, Můžu ti ji zlepšit?"mrkne na mě.
Pak už spolu jdeme do nějaké místnosti.
Jessica
Kde je sakra? Mám chuť ho najít a říct mu,že je kretén. Napíšu Dylanovi.
Jessica: Čau,neviděl jsi teď někdy Justina?
Dylan: ne.
Jessica: Tak nic.
Dylan: Proč ho hledáš?
Jessica: To neřeš,čau.
Tak nevím,kde může být. Hodím nasebe mikinu a nasadím si boty a jdu ven. Vím,že už je pozdě,ale to je jedno.
Justin
Vrátil jsem se zpět. Uvidím barmanku a sednu si před ní.
,,Ještě jednoho"
,,Tobě to ještě nestačí?"
,,Ne a buď zticha a nalij to"řeknu nepříjemně.
Podívám se na zprávy.
Justin: Jsem v pohodě a neřeš to,sestričko.
Znovu se napiju.
Jessica
Přijde mi zpráva a já se na ní okamžitě podívám.
Justin: Jsem v pohodě a neřeš to,sestričko.
Jess: A kde jsi?
Justin: Proč tě tak zajímá?
Jess: Protože se o tebe bojím,to to nechápeš?
Justin: Jsem v pohodě.
Jess: A kde jsi,Justine?
Na tuto zprávu už neodpoví. Já se vrátím domů a řekne mamce a Jeremymu,že je Justin v pohodě. Pak už jdu spát.
.............
Nejde mi usnout,musím myslet na Justina. To se nemůže chovat normálně. Uslyším,jak mi přijde zpráva.
Dylan: Je u mě a je fakt hodně ožralej,ale v pohodě je.
Jess: Tak díky.
Dylan: Nemáš zač,krásko. Dobrou
Konečně mohu jít v klidu spát.
Justin
Je ráno a je mi opravdu blbě. Otevřu oči a uvidím,že nejsem doma. Dylan. Jsem u Dylana. Zvednu se a vezmu si všechny svoje věci.
,,Díky bro,že jsi mě tu nechal"
,,Nemáš zač"
Jedu domu. Musím si tam totiž vzít vzít věci do školy. Nejradši bych se na školu s radostí vysral,ale otec by mě tam beztak donutil jít.
Přijdu do svého pokoje a převléknu se. Najednou uslyším,že někdo přišel do mého pokoje. Jessica.
,,Čau"řeknu a dál si doobléknu tričko.
,,Nazdar,to jsi nemohl něco říct? Všichni jsme se o tebe báli. Seš fakt kretén"
,,Jdi pryč Jessico,nemám náladu"
Jen se na mě nasraně podívá a jde pryč. Já si vezmu věci a jedu do školy.
Jessica
Co si o sobě myslí? Prej nemá náladu. Ach jo,to je kretén. Podívám se z okna,už je před domem Jason. Hrozně moc mu to sluší. Je úžasný.
Přijdu do auta a dám mu pusu.
,,Ahoj"usměju se.
,,Ahoj" dá mi ještě jednu pusu.
.............
Sedím ve škole a umírám nudou. Justin kouká z okna.
Justin
Koukám z okna a ucítím,že na mě kouká Jessica,tak se na ní podívám. Jen na mě hodí naštvaný výraz a zase se otočí. Dneska jí to sluší. Musím koukat z okna,abych nekoukal na ní. Najednou uslyším,že jí přišla zpráva. Chci vidět od koho je. Nenápadně se jí podívám do mobilu,od Jasona,jak jinak. Už mě sere ten Jason,jak jsou furt spolu. Napsal jí,že jí miluje. Aaaaa. Je to hodně špatný,když na ní teď furt myslím a kvůli ní chlastám a závidím Jasonovi. Ach jo. Já se do ní zamiloval. Kurva.
...........
Už jsem doma. Celý den na ní myslím. Už nevím,co mám dělat. Je to moje sestra a má kluka. Nevlastní a mohou se rozejít. Musím přestat myslet.
.............
Je večer a já jedu zase do baru.
Už jsem toho vypil hodně a je mi blbě. Musím jet domu. Vůbec mi nejde přemýšlet,když jsem opilý. Nastoupim do auta a nastartuju. Jedu v pohodě,ale už je tma a mě se začíná chtít spát. Jedu na rovině a najednou uvidím přímo před sebou strom. Pak už nic necítím a najefnou jako kdybych usnul.
Jessica
Jsem doma a poslouchám písničky. Zpívám si je a tancuju,i když bych se měla učit,protože maturita se blíží.
,,Jessico!"uslyším zezdola.
Hned tam jdu. Uvidím mamku a Jeremyho s telefonem.
,,Justin měl autonehodu,je na tom špatně"
Cože? To ne.
,,Co?"řeknu vystrašeně.
Musíme jet okamžitě do nemocnice.
.............
Už jsme v nemocnici. Jdeme za sestričkou,která nám volala.
,,Dobrý den"
,,Dobrý den,váš syn se vyboural a okamžitě ho museli operovat"
,,Bude v pořádku?"
,,To vám bohužel teď nemohu říct,můžete se tady posadit a čekat"řekne a odejde.
Všichni tam spolu sedíme a doufáme,že to dopadne dobře. Bojím se o něho a to fakt hodně.
