Začíná další nudný den v Blackwoodu. Je to poměrně velké město. Je tu spoustu obchodů, škol a různých dalších věcí jako v každém městě, ale kdyby jste tu žili tak zjistíte že je to tak malé místo že každý každého zná a každý všechno ví.
Možná vás to překvapí ale máme tu i vlastní pasťák neboli nápravné zařízení pro mladistvé. Měla jsem na krku docela dost průseru. V dřívějšku jsem dostávala podmínky a myslela jsem že mi s pasťákem jen pořád vyhrožují ale asi jsem se spletla.
Když byl poslední týden školního roku já a můj teď už bývalý přítel Troy jsme šli ven a zahlídli nádhernou černou motorku. Troye napadlo že bychom si jí na chvilku půjčili. Samozřejmě, co jsem asi řekla?
Jen tak jsme se projížděli na kraji města. Po chvilce slezli a Troy začal zdrhat. Nejdřív jsem netušila proč ale hned jak jsem zaslechla ten hlas tak jsem věděla že je to řádně v pí*i. "Force tentokrát si to přehnala"
Jestli vám to pořád nedošlo šoupli mě na celí prázdniny do pasťáku. Dneska mám odcházet. Zku*veně se těším až cestou domů pořádně vyfakuju ty pí*u Backhamovou. Horšího člověka jsem nikdy za svůj velice dlouhý 17cti léty život dosud nespatřila. "Force je čas" řekla mi moje dočasná spolubydla. Myslím že se jmenuje Rebeka ale nejsem si jistá. "Jo však už mizím. Doufám že si Backhamku ten měsíc ještě pořádně užiješ." "Neboj to je samozřejmost" řekla. "Tak čus" poslední co jsem řekla a vyšla se svými pár věcmi vyrazila dveře a mířila k východu.
Dole už čekala 'Slečna' Backhemová. Jen na mě nenávisně hleděla odemkla dveře a postila mě před dům. Ještě před mím krásným cílem překážela vysoká robustní brána. Backhamová znovu odemkla moji překážku a ustoupila ale stále držela vrata. Otočí se a říka "Vím že se sem brzo vrátíš." Jen jsem se ze široka usmála vrazila jí do ruky. Zavřela za sebou bránu. A couvajíc od brány jsem vztyčila prostředníček. Pak jsem se otočila a kráčela jsi to ke svému domovu.
Už konečně vidím nás domeček. Je sice maličký a chudý ale cítím se tu doma. Otevírám dveře a hned padnu do objetí mé mámy. Objetí ji okamžitě opětovala. "Ooh holčičko moje hrozně si mi chyběla." "Já vím ty mě taky, mamy" Když mě pustila tak jsem konečně spatřila i tátu. Hned jsem se za ním rozeběhla a skočila mu do náruče.
Možná jsem byla pruserářka tam venku ale doma jsem byla ten největší andílek. S rodiči jsem nikdy neměla problém. Oni milovali mě a já milovala je.
"Musíme nějak oslavit tvůj návrat Force. Zajdeme na véču?" navrhla máma. "Nemůže být doma a udělat jsi rodinný večer. Však víš, dát si večeři, zahrát nějakou deskovku a pak se kouknout na film?" nikam se mi nechtělo. Chtěla jsem být alespoň chvíli doma než zase začne škola. "Myslím že tohle Force zní mnohem líp." řekl táta. "Mamy?" zeptala Jsem se jestli také souhlasí. "No jo tohle bych si nenechala ujít".
Dnešek byl s rodiči úžasný. Ale už jsem řekla že jdu spát. Nakonec zítra je škola tak tomu uvěřili. Stojím teď před zrcadlem ve svém pokoji. Hledím na 17ctiletou zelenookou černovlásku. Vlasy jí sahají po ramena. Tak dlouho jsem se na sebe nedívala. Dobře stačí už musím jít ale nemyslím spát. Jdu ven, do lesa.
Potichu otevírám okno, přehodím nohy přes parapet otočím se a slezu po živém plotu. Podívám se z okna na rodiče. A rozběhnu se proti plotu. Hop. Běžím dal do lesa.
Asi za deset minut jsem tam kde jsem chtěla být. Jediné místo široko daleko co není světelně znečištěné. A jde to poznat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nikdy nikomu tohle místo neukážu. Je to jen moje místo.
"Bzzzzzz bzzzzzz" "Bzzzzzz bzzzzzz" budík. "ahch měla jsem jít dřív spát" říkám si nahlas. Je mi jasný že rodiče jsou už v práci. Vezmu jsi na sebe svůj klasický outfit. Černé roztrhané džíny, černé tilko s nápisem bizchlogy, koženou černou bundu a černé vans. Zajdu rychle do koupelny udělám čáry máry a je ze mě člověk. Ještě jsi hodím na záda batoh, černý samozřejmě. Chtěla bych změnit svoje chování ale styl jsi ponechám. Alespoň se ode mě lidi držej dál.
Procházím dveřma střední školy blackwoodckých vlků a znovu se cejtim jako bych znovu byla zavrená v pasťáku.
