Hope [j.jg x k.th] ✔

Kapitola 17.

Měl jsem nehoráznou žízeň. Nevím, co to do mě vjelo, jako bych to nebyl vůbec já. Pokroutil jsem nad tím hlavou, a když se mi podařilo odehnat neúprosnou žízeň, odložil jsem prázdnou sklenku na linku. Nechtělo se mi jí dávat do myčky nebo dřezu, když se může stát, že budu mít za chvíli žízeň znova. Doufám sice, že se nic takového nestane, ale všechno je možné. Už jsem chtěl jít do pokoje, ale jakmile jsem se otočil, malém jsem dostal infarkt. Mé srdce začalo bít jako splašené, jak jsem se lekl. U vchodu do kuchyně totiž stál o futra opřený Taehyung a celého si mě prohlížel. Snažil jsem se ten fakt nevnímat a místo toho klidnit svůj tep.

,,Půjdeš se mnou do práce.. Nejdříve ti ale budu muset koupit nějaké oblečení. Sice v tom mém jsi strašně rozkošný, ale v práci by tě brali, Bůh ví, jak.. Najdu ti alespoň něco formálnějšího a pojedeme." Řekne snad na jeden nádech a následně se rychle vypaří. Chvíli před sebe tupě hledím, než mi dojde význam jeho slov. Chce mě vzít k sobě do práce.. Vždyť tam bude tolik lidí! Vykulil jsem oči.

Rychle jsem běžel do jeho pokoje a rozrazil dveře. ,, Já nikam nejdu!!" Vyhrknu a trochu se předkloním, jelikož nejsem zvyklý běhat. Tázavě se na mě otočí a pozvedne obočí. ,,Cože..?"

,,Chci říct.. Bude tam hodně lidí. Bojím se tam jít mezi ně.." Ošiju se už jen nad tou představou a sklopím zrak k zemi. Najednou je hrozně moc zajímavá a je na ní spousty věcí, které se dají prozkoumat.

,,Ach Jeonggukie.. Nemusíš se bát. Budu tam přeci s tebou a nedovolím, aby ti někdo ublížil nebo něco ošklivého řekl. Bude to v pořádku, ano? Budeš se držet u mě když tak." Hodí nějaké oblečení, které našel, na postel a rozejde se ke mně. Jen pár centimetrů přede mnou se zastaví a mezi ukazovák a palec chytne zlehka mou bradu. Bezdůvodně zčervenám, zvednu o něco výš hlavu a pohlédnu mu do očí.

,,Opravdu není důvod se bát. Přeci víš, že bych tě nedal." Mrkne na mě a pousměje se. Mou bradu pustí a načechrá mi už tak rozcuchané vlasy.

,, Něco jsem tu pro tebe našel, pojď.." Pokyne mi hlavou a vrátí se k posteli, ze které vezme všechno oblečení. Důkladně si to vše prohlédnu. Bílé delší tričko, světle modré džíny a kostkovaná košile barvy černé a červené.

,,Jdi se převléct. Počkám na tebe v chodbě, ano?" Pokývnu mu hlavou, převezmu si hromádku a rychle se dostanu do koupelny u pokoje pro hosty. Nejprve si převleču tričko a poté i kalhoty. Tričko zastrčím do džín, ale stále tak, aby bylo volnější. Nohavice si ohrnu a košili si ovážu kolem pasu. Rychle si vyčistím zuby a učešu si již podruhé vlasy. Nakonec použiju náhodný parfém, který tu leží už od té doby, co jsem sem přišel a vyběhnu ven. Seběhnu schody a vejdu rovnou do chodby.

,,Taehyungu..? A půjčil bys mi prosím i.. Boty?" Zeptám se tiše, když ho potkám u dveří. Zvedne ke mně pohled a viditelně strne na místě. Když už mi to jeho koukání je nepříjemné, nervózně si odkašlu a zadívám se raději někam jinam.

,,Ehm.. Jo. Jasně." Řekne rychle a vytáhne nějaké boty z poličky. Tiše mu poděkuji a boty si obuji.

,,Můžeme?" ,,Umhm.. Můžeme.." Vydám se ven z domu, když otevře dveře a poté čeká, až vyjdu jako první. Jde hned po mně a zavře a zamkne dveře. Nastoupíme do jeho auta a vyrážíme pravděpodobně do centra na nákup.

,,Taehyungu..?" Zeptám se, když mi dojde jedna podstatná věc. ,,Ano?" Odvětí mi, přičemž zrak stále upírá jen na vozovku. ,,Já.. Já nemám peníze.. Nemůžu si nic koupit." Špitnu a začnu si hrát s prsty. Z jeho strany se však ozve jen smích.

,,Jeongguku.. Koupím ti to. Také proto jedeme hned teď. Vybereš si nějaké oblečení a já ti to zaplatím. Na cenu nehleď, ať už to stojí, co to stojí.." Překvapeně na něj pohlédnu. ,,To nemůžeš! Už tak toho pro mě děláš moc..!" Vyhrknu hned a začnu kroutit hlavou.

,,Ale notak.. Nemáš jak sehnat peníze a oblečení potřebuješ, takže ti to rád zaplatím. Dokud se jedná o tebe, přej si co chceš." Pousměje se a věnuje mi krátký pohled, když zrovna zastavíme na semaforu.

,,D-dobře.. Děkuji. Jednou ti to ale budu muset vrátit. Alespoň něco.."

_______________________________________

Snad se máte dobře a užíváte sluníčka ^•^Mně je z něj sice už totální vedro, jako bych se pekla zevnitř, ale to nevadí~ ':)