MenT my lovely

Kamarádství? Něco víc?

Po dobrém jídle jsme jeli zpět na akci. Vše bylo dobré než mi zavolala El. Zvedla jsem to. ,,Mám špatnou zprávu Kam." Ozvala se smutná El. ,,Co se děje?" Lekla jsem se. ,,Musím ject domů. Mrzí mě že tě nemůžu vyzvednout. Táta si něco udělal. Nevím co se stalo jen se mi ozvala ubrečená máma. Vůbec nevím co se děje. A jsem už za dálnicí." Chraptěla. ,,Mrzí mě co je s tvým tátou... Ale nemám odvoz!" Šeptla jsem menším křikem. Snažila jsem se její situaci pochopit ale vůbec to nešlo. ,,Omlouvám se." Začala brečet. Hovor položila. Povzdychla jsem si a na telefonu začala hledat v kolik mi jede autobus. No jasně... Až za dvě hodiny. Byli jsme před skoro skončenou akcí. ,,Kde máš tu kámošku?" Řekl do ticha. ,,Nepřijede. Má nějakou těžkou situaci s taťkou a už je za dálnicí." Povzdychla jsem si. ,,Odvezu tě." Usmál se. ,,Co? Ne!" Protestovala jsem. ,, Proč ne?" Udělal štěnecí oči. Neodolala jsem. ,,Tak dobře. Jen mi přijde blbé abys mě odvážel." ,,Ne. Odvezu tě." Zatáhl mě do auta a jeli jsme. Pustil Justin Bieber baby. Oba nás to rozesmálo. Dělal si z toho srandu. Prý tu písničku nesnáší. Ale oba jsme ji zpívali a bavilo nás to.
---
Přijeli jsme před můj barák a já byla šťastná že jsem konečně doma. Ale možná bych si přála aby den s ním pokračoval. Vyšel z auta a otevřel mi dveře. ,,Děkuju." Trošku jsem zčervenala a vystoupila jsem z auta. ,,Ach jo. Zase musím jet zpátky domů. Jsem unavenej..." Zívl. ,,Pojď ke mě." Rozjiskřily se mi oči. A on zčervenal. ,,Nechci rušit rodiče." Zasmál se. ,, Žiju sama. Bydlí v Californii." Smála jsem se. ,,Přijde mi to-" Nedořekl jelikož už byl ve vchodu od dveří do bytu. Vešli jsme dovnitř ke mě. ,,Je to tu hezký." Porozhlížel se. ,,Tak to díky." Uchechtla jsem se. Boty jsme si odložily do botníku a zavedla jsem ho do obýváku. ,,Tady je to ještě hezčí." Posadil se na gauč. ,,Hmm pohodlný." Položil svou hlavu na opěrátko. ,,Jo,jo. Buď tu jako doma." Sedla jsem si vedle něj. Oba jsme se na sebe usmívaly. Nebylo to trapný ticho... To hezký ticho. Šáhl mi na lýtko. Zčervenala jsem co nejvíc to šlo. ,,Si fakt dobrá kamarádka. Díky že tu můžu zůstat přes noc." Pohladil mě po lýtku. ,,Nemáš vůbec zač. Taky seš fajn. Sympatický jako ve videích." Zasmála jsem se a on se mnou. ,,Fakt díky." Zastavil svůj smích a jeho sladký úsměv mě zahřál. ,,Nemáš zač.." Opětovala jsem mu úsměv. Odvážila jsem se a pohladila ho po noze. Trošku se začervenal. A já s ním... Usmívali jsme se a hladili se navzájem po noze. Přiblížil se ke mě. Hleděl mi na rty. Já jen byla ztuhlá na místě a čekala jsem co udělá. Jemně mě políbil na rty. Nespolupracovala jsem. Poznal že nic nedělám. Odtrhl se a nechápavě se na mě díval. ,,Děje se něco?" Zamumlal. Nechápal celou situaci. ,,Neznámé se..." Sklopila jsem trapností hlavu k zemi. Ten polibek byl překrásný... Ale opravdu se neznámé. ,,Můžeme se poznat." Šeptl a naklonil se pro další polibek. ,,Nemůžu." Odstrčila jsem ho. ,,Tak..dobře." Zabručel. ,,Půjdu spát." Otočil se na odchod. Ani ne za dvě sekundy se otočil zpět. ,,Umm...Kde mám spát?" ,,Na gauči." Ukázala jsem prstem na gauč. ,,Tak fajn." Lehl si a nevěnoval mi ani jediný pohled. Což mi mrzelo. ,,Dobrou noc." Políbila jsem ho na tvář což ho celkem rozhodilo. Odešla jsem aniž by mohl odpovědět. Lehla jsem si do postele a usnula jsem. Ale v noci mě vzbudilo něco... Cítila jsem lechtání na krku. Něco mi dalo polibek na krk. Hned jsem se rozkoukala a otočila se. Byl tam Honza který seděl na mé posteli. Viděla jsem jen jeho tmavý obrys ve tmě. Ale vím že to je on. Rozsvítila jsem lampičku a viděla jeho usměvavou tvář. ,,Potřebuješ něco? Vědět kde je záchod?" Zabručela jsem. ,,Ne." Odpověděl krátce. ,,Políbil si mě na krk." Poukázala jsem na situaci před chvílí. ,,Hm." Prohodil jen tak. ,,Chci tě!" Zavrčel a hned se naklonil k mým rtům. Jako na zavolání jsem ho chytla kolem krku a políbila ho. Líbali jsme se tak dlouho... Nepopsatelný pocit! Prožili jsme noc plné vášně. A opravdu detaily nejsou důležité!
Vstala jsem asi ve tři ráno. Jeho ruce mě pevně drželi. Nemohla jsem se dostat ven. Musela jsem jít do kuchyně. Potřebovala jsem něco k jídlu. Měla jsem hlad. A tak jsem se snažila pomalu dostat z jeho rukou. Jelikož jsem nechtěla aby se vzbudil. Spinkal tááák sladce... Dostala jsem se z toho. Slyšela jsem malé zavrzání postele protože se náš MenTík probudil. ,, Dobré ráno MenTíčku." Zasmála jsem se a pohladila ho po tváři. Posadil se a promnul si oči. ,,Nechci abys mi tak říkala. Říkají mi tak jen zamilované fanynky. Miluju tě. Tady nejsme na YouTube. Jsem Honza a ty to víš." ,,Tak dobře Honzo." Políbila jsem ho na čelo a trošku se uchechtla. Stejně je to můj MenTík. Šli jsme do kuchyně. On byl jen v trenkách a já ve spodním prádle. V noci jsme byli nahý... ,,Budu muset jet." ,,Kam?" Vyzvídala jsem. ,, Domů." Zasmál se. ,,Aha..jo jasně." Předstírala jsem falešný úsměv který hned poznal. ,,Kam.." Šel ke mě blíž. ,,Jo?" ,, Miluju tě!" Zašeptal. ,, Známe se jen jeden den." Odpověděla jsem s váháním. ,,Chci tě více poznat." Políbil mě. ,,I já.." Usmála jsem se. ,,Opravdu už musím." Šel si pro své oblečení. Běžela jsem za ním. Oba jsme se převlékli. Honza běžel ven ke svému autu. A já šla ho vyprovodit. ,,Děkuju za všechno." Objal mě. ,,Nemáš vůbec zač..." Začervenala jsem se. ,,Večer jsem se díval na tvoje videa." Smál se a já zčervenala ještě víc. ,,To si neudělal..." Zamračila jsem se. ,,Dal jsem ti na všechny like a pěkný koment." Chytl mě za ruce. ,,Tak díky." ,,Ale měla bys ty videa víc stříhat." Mrkl na mě jedním okem. ,,Hm. Tobě je stříhá Rady." Vysmála jsem se mu a on jen zakoulel očima. ,,Tak pa." Políbil mě na tvář a odjel. Zablískaly se mi oči. Málem jsem se roztekla nad jeho překrásným úsměvem.