In love with an original 1

Døce

Elizabeth
Když už to vypadalo,že je to můj poslední nádech,ucítila jsem v ústech tu sladkou tekutinu. Nemohla jsem polknout,ald někdo mě k tomu donutil. Moje kůže se vrátila do původního stavu. Pomalu jsem otevřela oči a uviděla jsem ty tři obličeje,které jsem teď tak moc chtěla vidět...Damona,Stefana a Elijaha. "Děkuju..." zašeptala jsem. "Nic se nestalo" řekli sborovně a tiše,byla v jejich obličejích vidět úleva,ale stále mě vyděšeně sledovali. "Kde je Nik"? zeptala jsem se a všechny je přejela pohledem. "Je dole...ale proč za ním chceš jít,po tom co ti provedl"? zeptal se Elijah zmateně. Bez odpovědi jsem se zvedla a šla jsem dolů,cítila jsem,že všichni tři jdou v závěsu za mnou,ale zastavili se pod schody a byli připraveni zaútočit. Došla jsemk Nikovi,on se rychle zvedl a opatrně začal "Hele...lásko...já..." nadechl se,že bude pokračovat,ale já zvedla prst v gestu aby mlčel. Pak jsem mu vlepila facku až se mu hlava otočila do strany "Nebudeš mi říkat lásko" zavrčela jsem. "Dobře..přiznávám tohle jsem si možná zasloužil..." zamumlal Nik a já se uchechtla "Možná? Možná"? řekla jsem sarkasticky a vlepila mu další facku,dost mě překvapilo,že se nebránil. "Bethy..mrzí mě..." zase jsem mu skočila do řeči "Drž už do pekel hubu Klausi"! prskla jsem jedovatě. Tohle bylo poprvé,co jsem mu řekla Klaus. "Je konec" zamumlala jsem a abych ho naštvala,otočila jsem se na Elijaha,který došel už před chvilkou za má záda. Položila jsem své dlaně na jeho tváře a políbila jsem ho,on mi překvapeně polibek oplatil. Nik mezitím rudl vztekem a oba moji bratři se pokoušeli nepropadnout ve výbuch smíchu. Odtáhla jsem se od Elijaha. Nik se otočil a vyběhl z domu pryč,možná,že se jeho oči leskly slzami. Usmála jsem se na Elijaha a na své bratry. "Hybrid umí plakat" rýplo si mé modrooké dvojče. Stefan jen se smíchem přitakal. Elijah se mi díval do očí a já mu pohled oplácela "Děkuju...Děkuju za všechno,Elijahu" zašeptala jsem a objala jsem ho. On mě pevně sevřel ve svém náručí,moji bratři se jen křenili a šklebili. "Uuuu...výměna Mikaelsonových bratří" rýpl si protentokrát Stefan. "Tak teď jsi to rozsekl brácho" protočil Damon se slabým smíchem oči. "A i kdyby...vám by to mohlo být jedno" zamumlala jsem a stále jsem byla v Elijahově objetí. Po chvilce se ode mě odtáhl a palcem mě pohladil po tváři "Měla bys teď jít s bratry domů...třeba se opít...a pak se pořádně prospat" zašeptal Elijah,moji bratři jen přikyvovali v souhlasu. "Dobře..." zašeptala jsem a do kapsy od saka jsem mu zastrčila papírek s mým číslem,ale aby si toho nevšimli Stefan s Damonem. Oni vyšli ven ze dveří,já se ještě na Elijaha pousmála a on mě políbil. Pak jsem se odtáhla a Damon se vrátil dovnitř a vzal mě za paži "Pojď ségra...myslím,že Mikaelsonovi mají Salvatorů už plné zuby" uchechtl se Damon. Nechala jsem se jím táhnout ke dveřím a ještě než mě vytáhl ven,jsem Elijahovi rukou naznačila aby mi zavolal,usmívala jsem se a upíří rychlostí jsme běželi domů. První byl jako vždycky Damon,pak Stefan a já poslední...smáli jsme se. "Tohle je ten úsměv,který znám" usmál se na mě Stefan. "Damon mě zatáhl dovnitř našeho domu a do ruky mi vrazil lahev bourbonu,další hodil po Steffovi,který ji samosebou chytil a třetí si vzal pro sebe "A teď se jako správní Salvatorovi ožereme"! řekl Damon s úšklebem. "Já nepiju" zamumlala jsem s lehkým úsměvem. "Tak se to naučíš" řekl Stefan a pustil nahlas hudbu. Oba dva se začali kroutit do rytmu. Jelikož já byla spíš jako Damon...tak jsem lahev otevřela a napila se a pak jsem se přidala ke svým bratrům. Když mě opili skoro do němoty,tak mi pak pomohli do postele. Já hned usnula,alkohol ze mě táhl hůř než z Damona. Ale zdál se mi krásný sen o mě a Elijahovi.

Tak tohle je poslední kapitola této knihy. Nebojte...už pracuju na pokračování😂😂❤