Deník Erena Yeagera 2

4.

Erenův pohled:

Mám pocit že tu ležím už hodiny připoutaný kravatou k posteli. Pokoušel jsem se rozvázat, ale nešlo to. Co taky čekat od bývalého vojáka. Doufal jsem že Levi brzy přijde a pomůže mi. V domě bylo podezřelé ticho, dokonce jsem myslel že Levi odešel z domu a nechal mě tu. Pak se ale ozval z vedlejšího pokoje naštvaný hlas. Levi a ještě někdo. Mluvili ale hrozně potichu, takže jsem nebyl schopný rozeznat ani slovo.

Leviho pohled:

"Jak to myslíš počkat až to přejde? A to si ty prášky chtěla dát mně?" Jsem neskutečně naštvaný! Hange a ty její prášky. Chtěla je dát mě a pak se náramně bavit tím jak skuhrám a prosím Erena o pomoc. "Néé, Levi, to by mě ani nenapadlooo..." Zasmála se. Jednou jí fakt zabiju. Naštvaně jsem se napil vody ze sklenice na stole. "Co mám teď jako podle tebe dělat, čtyřoká?" Hange se na tváři objevil úsměv ještě větší než předtím. Svižně vstala z pohovky a už se řítila pryč. "Užijte si to~" A zabouchla za sebou dveře. Taky jsem vstal a rozhodl se, že přece jenom Erenovi půjdu pomoci.

Když jsem přišel do ložnice uviděl jsem něco, na co v životě nezapomenu. Eren tam ležel, stále svázaný mou kravatou, měl slzy v očích a vypadal nehorázně roztomile. "L-levi bál jsem se že si mě tu nechal..." Usmál jsem se a přiblížil k jeho posteli. "Neboj, už jsem tady." Naklonil jsem se k němu a políbil jsem ho. Najednou jsem něco ucítil. Obrovský problém v kalhotech. Eren je sexy, to jo, ale že by to šlo až tak rychle? Ne. Ta sklenička! Nepamatuji se že bych jí tam přinesl. "Hange!!!" Zakřičel jsem jak nejhlasitěji dokážu. Nic se ale neozývalo, tak jsem se plynule přesunul zpět k Erenovi. Všechno bylo jako v oparu. Vzdechy a steny, rozkoš, skoro nic si nepamatuju. Vím jenom že jsem se probudil ráno vedle Erena v posteli.