Deník Erena Yeagera 2

Hračkářství slečny Zoe

Hange seděla ve své kanceláři a hrabala se v papírech. Účetnictví jí připadalo nezvladatelně nudné, přesto tu už několik hodin seděla a snažila se dodělat co její zaměstnanci nezvládli. Po experimentu s prášky na tlak se zajímavými vedlejšími účinky se Hange rozhodla že je čas na kariéru. Otevřela si malý obchůdek na kraji města a po několika měsících se toto místo proslavilo jako Hračkářství slečny Zoe.

Hange už to nevydržela a papíry se rozletěly všude po kanceláři. Naštvaně vstala a vydala se úzkou chodbou a po schodech dolů do krámu. Bylo už dávno po zavírací době, přesto Hange uviděla za dveřmi postavu malého vzrůstu. Hange najednou jako by ožila. Byl to Levi, její oblíbený pokusný mrňous. Hned se rozběhla ke dveřím a rozrazila je div že Leviho nesrazila na zem. "Ahoj Levi, panebože neuvěříš jak sem ráda že si tady! To účetnictví je taak vysilující..." Ihned spustila. "Hange přestaň." Přerušil ji Levi uprostřed věty. Hange se na něj udiveně podívala a zamrkala. "Ale co tak vážně v takový krásný den?" Musí to být něco hodně zajímavého, když Levi přišel teď, skoro o půlnoci. Hange pokynula Levimu aby jí následoval dovnitř a posadil se. "Tak povídej už! Umírám zvědavostí." Téměř vykřikla Hange. "Eren... Je nějaký divný. Nemluví se mnou, a když mluví tak se tak divně usmívá. Přijde mi, že přede mnou něco skrývá. Něco si mu provedla, nebo někdo jiný! Hange co když má někoho jiného?" Hange se ponořila hlouběji do velkého křesla ve kterém seděla a s úsměvem promluvila. "Eren nemá nikoho jiného. nepodváděl by tě. Napadají tě hlouposti." Levi se zamračil a pomalu se začal zvedat. Nebude poslouchat další hodinu jak Hange zbytečně tlachá. "Počkej! Jestli je to tak vážný promluvím s ním."

Levi odemknul dveře a pustil Hange dovnitř. Zatím co on si zouval boty, Hange vletěla rovnou dovnitř. "Erenéé, kde si?" Zakřičela na celý dům a bylo jí jedno že už za ní běží nasupený Levi s tím ať se okamžitě přezuje. Potom se z kuchyně vynořil Eren. "Ahoj Hange, co tu děláš tak pozdě? Dělala si účetnictví?" Hange pokývala hlavou a přísným hlasem řekla "Erene, promluvíme si." A zamířila do kuchyně. Když chtěl Levi jít za nimi dodala "Bez Leviho!".

"Erene ty před Levim něco tajíš!" Vyhrkla Hange hned jak za sebou Eren zavřel dveře. "Nemám ponětí o čem to mluvíš" Snažil se znít nevině, ale na tváři se mu objevil drobný úsměv, který ho prozradil. "Notaak, Erenku, já vím že máš tajemství. Řekniii." Začala Hange přemlouvat. V tu chvíli bylo Erenovi jasné, že dokud jí všechno neřekne, nedá pokoj ani jemu, ani Levimu. "Tak dobře, ale musíš slíbit že to neřekneš živé duši!" Hange nadšeně přikývla a naklonila se k Erenovi blíž. "Víš, před pěti lety, touhle dobou jsem začal psát deník který nás přivedl dohromady. Chci pro něj přichystat večeři a tak. Je to výročí." Hange se na tváři objevil obrovský úsměv. "A on si myslí že ho podvádíš." Hange se pomalu začala smát. Ti dva jsou vážně nepoučitelní.

Hange vylezla z kuchyně o dobrou půl hodinu později. Probírala totiž s Erenem nápady na večeři. Levi seděl v obýváku a nervózně dupal nohou. "Levi, neboj se, Eren nikoho nemá. Fakt. Jen počkej zítra!" A zasmála se. Levi nad tím nejdřív jen zakroutil hlavou, ale pak ho to trklo. Prudce vstal z gauče a zamířil do kuchyně. "Zlato, ty pamatuješ na naše výročí i po takové době. To chce odměnu~"

Ehm... Po hodně dlouhý době je tu nová kapitola. Přemýšlela se že z toho udělám oneshot, ale přišlo mi to jako hezký zakončení. Prosím upozorněte mě na případné chyby, píšu večer a nemám čas to po sobě zkontrolovat.