5. Kapitola

6.6K 327 33
                                    

Levi se na mě podíval s překvapeným výrazem a já si uvědomil až teprve teď, co jsem to řekl.
,,Ne! Teda...jo...nechci...vždyť...děláš si že mě hračku a takhle...ti to umožním ještě víc... takže ne!" Začal jsem panikařit.
Nějak jsem si ani neuvědomoval, že jsem mu začal tykat.
,,Sakra! J-jdu balit." Prošel jsem okolo něj a sedl si na zem.
Vzal jsem si tašku a dával do ní potřebné věci. Jako například hygienu, náhradní oblečení, kraťasy na spaní, a další.
Za mnou se objevil Levi a já o tom opět začal přemýšlet.
Proč než jsem začal přemýšlet, tak moje pusa sama něco vyslovila.
Tohle se mi nikdy zatím nestalo a praktickým v zato, jsem teď dal Levimu svolení.
Najednou jsem cítil na zádech menší tlak a jak mě silné paže ze zadu objali.
Začínalo mi být silně horko a byl jsem nervózní.
,,Co...co to d-dělate...??" Levi si dal svou hlavu na moje rameno a olízl mi krk.
,,Chtěl jsem ti říct, že tě označím, abys byl v bezpečí a že se ti za to pak omluvím. Ale ty jsi mi to nabídl sám, takže ani omluva nemusí být."
Řekl a začal mi kousat krk. Po chvíli zajel rukama pod moje tričko a hladil mě po břiše.
Později se odtáhl.
,,Hotovo." Řekl a sedl si na postel.
A ani pusa nebude?
Červenal jsem se.

Když měl všechno hotové, tak jsme šli dolů. Ještě když jsme šli kolem kuchyně. Jsem zahlédl Erwina, jak se kouká na Erenův krk.
Máš smůlu. Ten je můj.
Řekl jsem si a hodil po něm vražedný pohled
Odešli jsme a nasedli do auta.
,,Ještě jste mi neodpověděl. Kdo je ten Erwin?"
Řekl Eren a já si povzdechl.
,,Byl to můj první a i poslední přítel...
Jak jsi řekl. Byl to ten z té fotky... Počkej! Ty ses mi hrabal v Albu...?!"
Nadskočil a začal být nervózní.
,,V-viděl jsem jen první dvě fotky."
No alespoň že tak. Kdyby viděl fotky od poloviny alba, tak by se mě vyptával na více věcí.
Jako například proč tam je fotka mafiánů a dalších...
To by bylo prostě na celý večer.
Ukázal bych mu to. Ale to by musela být jistota, že zůstane s mnou a nikomu nic neřekne.

Když jsem zastavil, tak jsem auto už zaparkoval v garáži za domem.
Vystoupili jsme a šli dovnitř.
Myslím, že si dám kávu a podívám na nějaký film.
Zavřel jsem za sebou dveře a Erena hned přimáčkl ke zdi.
Nohu mezi jeho nohy a jeho bradu chytl do dvou prstů.
Byl jsem u něj velmi blízko.
Mohlo to být klidně i pouhých 5 centimetrů.
,,A teď. Se jdi obléct do maid šatů a jako první chci, abys mi udělal lahodnou kávu a vybral mi jakýkoliv film v obýváku v poličce pod televizí."
Olízl jsem mu krk a odešel do své kanceláře.
,,Pak mi ji klidně přines do kanceláře." Zavolal jsem na něj ještě na schodech.

Byl jsem zase mimo.
Červený, nervózní,...okouzlen,...
Sesunul jsem se na zem a dal si obličej do rukou.
,,Co si o tom mám myslet..."
Povzdechl jsem si.
Šel jsem si do pokoje pro hosty převléct onen obleček a dělat svou "práci."
Udělal jsem rychle kávu a šel.
Zaklepal jsem na dveře a po chvíli jsem vešel.
Rozhlédl jsem se a no panečku.
Měl to tu překvapivě nádherný na pouhou kancelář.
Měl tu vystavené obrazy, někde byla jeho rodina. A někde on samotný.
Přímo nad jeho stolem byl obraz, kde sedí na motorce s helmou v ruce.
Na zemi byli aspoň dvě květiny u dveří na každé strašně.
Jedna velká skříň.
Od dveří až ke stolu dlouhý koberec.
Mohl bych to tu popisovat dlouho.

,,Líbí? Pomáhala mi s tím neteř v tvém věku a nevlastní sestra." Ozval se Levi za Notebookem a já se na něj otočil.
,,A jak se jmenují. Smím-li se zeptat." Zeptal jsem se a sám se divil mé zdvořilosti.
,,Sestra je Petra. A neteř je Mikasa.
Ona vlastně nemůže nikomu říct že jsem její strýc. Otec ji to přikázal."
Mikasa?! Tak proto to nevím.
Já si ale myslím, že je celkem smutné, že to Mikase zakázali.
Jako by Levi něco provedl, což si myslím, že by neudělal.
Díval jsem se do kávy a cítil se kvůli němu provinile.
Odložil jsem kávu na kraj stolu a otočil se.

Když nějak zvlášť nedával pozor, zvedl jsem se a šel za něj.
Ve chvíli kdy se otočil jsem ho chytil za látku pod krkem a natlačil ho na stůl, tak, že na něm skoro leží, ale stále je ve vzduchu.
,,Opravdu bych si spíš dal radši tebe než tu kávu..." Zašeptal jsem mu do ucha, druhou rukou mu pod oblečkem zmáčkl zadek a jemně mu skousl krk. Polkl nervozitou.
Podíval jsem se mu do obličeje, byl opět červený jak růže a kapka potu mu stékala od čela.
Jak roztomilé.

Jak roztomilé

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Brigáda ✓ [Yaoi]Kde žijí příběhy. Začni objevovat