Brigáda ✓ [Yaoi]

22. Kapitola

Co Levi odešel, tak jsem začal uklízet.
Oblečení, plavky, ručníky, a...
,,Kam mu mám sakra dát tohle!" Křikl jsem.
Na dně batohu byli věcičky.
Jako vibrátor a tak.
Přejela mi po těle husí kůže a ten batoh jsem dal k Leviho posteli.
,,Nebudu na to sahat, ať si to uklidí sám." Řekl jsem a když jsem měl vše hotovo šel jsem přes chodbu do kuchyně, kde ležel nějaký papírek.
Vzal jsem ho do ruky.
,,Přijdu si pro tebe Erene."
Přečetl jsem a najednou někdo zavřel dveře.
,,L-levi? Už jsi tady?"
Řekl jsem trochu vystrašeně a šel na chodbu.
,,Ahoj, Erene.
Dlouho jsme se neviděli."

Přijel jsem k baru a otevřel dveře.
Naskytl se mi pohled na zničený pult, stoly a další.
Ryhle jsem přiběhl k Kennymu.
,,Co se tu stalo!"
Kenny nechal uklízení a podíval se na mě.
Chvíli mlčel, než pak konečně něco řekl.
,,Byl tu Erwin..."
,,Co ten tu chtěl!"
Otočil jsem se k němu zády a koukal se po rozbitých věcech.
O co mu sakra jde?
Zničit mi bar a pak jen tak odejít.
Jestli má problém, má ho řešit semnou.
,,Ptal se na Erena. A kdy přijedete."
Řekl a já se zarazil.
Erena? Proč by se ptal na...
,,Eren!" Křikl jsem a rozeběhl se k východu.
,,Zatím to tu trochu uklízej. Až budeš mít padla, můžeš jít."
Zavřel jsem dveře a nesedl do auta.
Rychle jsen nastartoval a jel domů, kde by se měl nacházet Eren.

,,C-co ty tu děláš?!" Křikl jsem.
Erwin zavřel dveře a rozešel se ke mně.
,,Pamatuješ si co jsem řekl, že ano?
Myslím, že si tě odvezu. Leviho nepotřebuju a ty mi budeš pěkně sloužit." Řekl a já chtěl rychle někam utéct.
Erwin mě však chytil za ruku a stáhl k sobě.
,,Ty nikam nejdeš."
Svázal mi ruce za záda a když jsem chtěl protestovat, tak mi zalepil pusu páskou.
Vstal jsem na nohy a vzpíral se a dělal všechno možné.
Chyba.
Erwin mě silou praštil do břicha a já spadl na zem.
Zatemnělo se mi před očima.

Během chvíle jsem zastavil před mým domem.
Vběhl jsem do domu a všude byl klid.
,,Eren...?" Zavolal jsem a nikdo se neozval.
Podíval jsem se k sobě do pokoje. K němu, do obýváku, koupelny, a dalších místností.
Pak se podíval do kuchyně, kde byl na zemi zmuchlaný papírek.
,,Přijdu si pro tebe, Erene..." Přečetl jsem a hned ho zmačkal a hodil na zem.
Ten bastard!
Já mám ovšem oproti němu výhodu.
On má jen dva úkryty, takže bude celkem lehké ho najít.
Vyběhl jsem ven a nasedl do auta. První pojedu do toho, která je blíž.
20 kilometrů odsud.
Budu tam nejdříve do 15 minut.

Probral jsem se, jenže nic jiného než tmu jsem neviděl.
Podle toho, že sedím a nemohu se pohnout, jsem očividně přivázán k židli.
A taky odhaduji, že mám na hlavě pytel.
,,Tsss. Jak typické." Řekl jsem si, ale spíše pro sebe.
Čekal jsem asi 10 minut, než jsem uslyšel dveře.
,,Co od mě chceš..." Řekl jsem suše, ještě když jsem od včera nepil.
,,Budeš můj pes. Budeš dělat co řeknu. Přece jen práce sluhy už ti jde, no ne?"
,,Nejsem sluha, jen Levimu pomáhám...!" Zavrčel jsem.
Erwin mi později dal pytel dolů a já s klidem dodal.
,,A co když odmítnu?"
Napadá mě co řekne.
Něco jako: 'Zastřelím tě.', 'Znásilním tě.' a nebo vyhrožování a něco typu 'Nech Leviho, nebo se mu něco stane.'
,,Tak si trošku prohrajeme..."
Jak jinak.
Povzdychl jsem si. Snažil jsem se zůstat v klidu a očividně to funguje.      I když uvnitř se bojím. Ne co se stane mě, to jen trošku, ale co se stane Levimu.

Stál jsem před jeho úkrytem, vzal si z auta pistoli a vyrazil dveře.              Pistole mířila dovnitř a já se ohlížel. Nic. Bylo tu ticho a klid.      Povzdychl jsem si. Otočil jsem se a šel do auta. Nastartoval jsem a jel.    Jeho další úkryt byl dosud asi 35 kilometrů, tak s sebou budu muset pohnout a doufat, že nikde nebudou poldové. Mě by to mohlo být jedno. Pokutu mohu zaplatit, ale tady jde o čas.

Odfrkl jsem si. Vím, že Levi dříve či později se objeví. ,,No rozhodně nebudu sluha nějakého hnusného prasete jako jsi ty!" Křikl jsem na něj. On mě rozvázal a kopl do mně. ,,Jak si přeješ!" Chytil mě pod krkem a hodil někam do rohu. Avšak jsem spadl do něčeho měkkého. ,,Sakra!" Řekl jsem si pro sebe. Ruce jsem měl svázaný, ale i tak jsem se vyhrabal z postele a utíkal ke dveřím. ,,Nikam!" Opět mě chytil a tentokrát mě tam donesl. Hodil mě na ni a sedl si na mě obkročmo. Tohle nedopadne dobře. ,,Ty mi nebudeš odporovat, je ti to jasný!" Chytil mě za bradu a trhl s hlavou, abych se na něj koukal. Po té se mi zakousl do krku. Ne, že by mi udělal cucflek nebo něco, on se zakousl silou a asi tam nějaký čas budou otisky zubů. Ve chvíli, když mi sundal kalhoty, tak jsem začal se sebou házet. ,,Nech toho!" Křikl jsem a sundal mi i boxerky. Z očí se mi pustili slzy. Kopl jsem ho do rozkroku a on se jen ušklíbl. Pak mi dal další pěst opět do břicha. Začal jsem kašlat. Rychle si sundal svoje kalhoty i s boxerkami a já dostal ještě větší strach. ,,N-Ne! Nech t-toho!" Ve chvíli, kdy mi ho tam chtěl šoupnout se rozrazili dveře.