3.

29 1 0
                                    

„Bože, jseš v pohodě?!" zeptal se ten vyšší toho malého bruneta a pomohl mu na nohy.

„Právě mě praštila holka v ručníku tak co myslíš." zašeptal si pro sebe takže to skoro nikdo neslyšel, jenom my dvě díky našemu nadpřirozenýmu sluchu. Ale nijak jsme na to nereagovaly, protože pak by mohli něco podezřívat.

„Jo, v poho." odpověděl ten brunet, teď už nahlas.

„Dobře, teď nám sakra řekněte kdo jste a co tu sakra chcete!" vyjela hned na ně Mika. Ona vždycky byla takovej agresivní a divokej typ, zatímco já byla úplný opak. Většinu času jsem byla klidná a tichá a agresivní jsem byla jenom když mě něco dost vytočilo. I teď jsem byla celkem klidná na takovou situaci. Asi síla zvyku bejt vždycky klidná, protože to se mi líp přemýšlí.

„N-no, ehm... vlastně-" začal ten vyšší ale pak jsme slyšeli zavírání dveří, kroky a povědomý hlas z obýváku.

Isaac.

„Halóó, jste doma?" zavolal Isaac na nás.

„Tady v ložnici." zavolala jsem na něj klidně a on za chvíli byl u nás, i se svojí holkou.

„Čau, hele nevadí když- co se děje?" začal Isaac, ale pak se zastavil když uviděl dva cizince v ložnici.

„To se právě snažíme zjistit." odpověděla Mika.

„Ahoj" řekla nám Camille, Isaacova holka tiše, jakoby se bála, aby nezhoršila situaci.

„Ahoj" odpověděly jsme s Mikou a já jí věnovala malý úsměv.

„Na co si se vlastně chtěl zeptat ?" zeptala jsem se Isaaca.

„Jenom jestli by nemohla Camille u nás dneska přespat." odpověděl a já se podívala na Miku, která jenom pohodila rameny na znamení „mě je to jedno" a já se znova podívala na Isaaca.

„Klidně, jestli se bude slušně chovat." odpověděla jsem s malým přátelským úšklebkem.

„Vy dva můžete klidně jít, my to tady zvládnem." řekla jim Mika a Isaac mi ústy naznačil „díky" a já jen přikývla aby mohly jít pryč.

„Já jsem speciální agent FBI Jerry Wanek a tohle je můj parťák agent Robert Singer." řekl ten sukničkář a oba ukázali FBI průkazy.

„Jsme tu, protože jsme měli podezření že vlastníte nelegálně zbraně." řekl ten druhý agent.

„Jestli mě prosím omluvíte, potřebovala bych si zavolat." omluvila se Mika a šla do vedlejší místnosti zavolat Stilinskimu.

Za asi tak minutu přišla zpátky.

„Mluvila jsem se šerifem a říkal že neví nic o agentech FBI. Tak nám řekněte kdo ve skutečnosti jste, protože kdyby jste byli opravdoví agenti, ohlásili by jste se na stanici." řekla Mika a probodávala je pohledem.

Stáli tam jako zmražení několik vteřin dokud se na sebe nepodívali a pak se odhodlali něco říct.

„Já jsem Dean a tohle je můj bratr Sam Winchesterovi." řekl ten údajný Dean.

A v tu chvíli jsme se obě zarazily.

Přímo před námi stáli lovci. Jediná věc která nám naháněla hrůzu.

The DifferenceWhere stories live. Discover now