The last unicorn journey

Seznámení, kde to začlo

Jakožto příběhy někde začínají, tak někde musí taky skončit ale je pravdou, že toto nemusí být vždy pravidlem. A toto není příběh o tom, že kde jaký hrdina spasí svět je to příběh kde se nachází plno neznámého a každý krok, každá myšlenka může rychle ukončit tento příběh. 

Stál jsem uprostřed lesa, vypadalo to jako v pohádce všude byl klid. Měl jsem pocit, že mě nedokáže z tak klidného pocitu nic vyrušit, ale v tu chvíli moji pozornost upoutala malá dřevěná chatka v dáli „vypadá to, že někdo zatopil v kamnech" řekl jsem si pro sebe. V tu chvíli, co jsem to dořekl vyběhl z lesa vedle mě velký zemní pony vypadalo to na tmavě zeleného hřebce se žluto-modrou barvou hřívy, který se zastavil nedaleko té chatky, co mě ale na něm zaujalo bylo asi to že měl k pasu připevněnou velkou pušku, nedokázal jsem rozpoznat co to bylo za zbraň. Jediný, co si pamatuji, že měla na sobě 3 tmavě modré hvězdy a byl na ní pásek s nějakými barvami a pomaličku se začal měnit  z červený barvy na zelenou. Vůbec jsem nevěděl, co měl v plánu udělat, když tou zbraní mířil na tu chatku nevím proč ale začal jsem křičet na toho ponyho něco v tom smyslu, aby to nedělal a přitom jsem nejspíš křičel jeho jméno začínalo nějak na G otočil se a namířil zbraň na mě. Leknutím jsem se zabalil do takového magického tmavě modrého štítu, vůbec netuším jak jsem to dokázal ale v ten moment jsem slyšel, jak ten zelený poník skousl něco v tlamě a v ten okamžik jsem viděl jenom bílý paprsek a ještě předtím než ten paprsek z té zbraně ke mě stačil dostat můj štít zmizel a v duchu jsem si říkal  „ prosím teď nemohu selh.....".

Aaaaaa.... Probudil jsem se ve svém pokoji. Můj pokoj nebyl nějak velký dalo by se říct, že to byla taková komora kde byli tři plakáty na kterých se nacházeli nejmocnější jednorožci, stolek a postel ze které jsem právě vyskočil. Naštěstí mě nikdo neslyšel. Nikdy jsem neměl odvahu se sdělit s tímto snem rodičům. Náš dům není tolik velký ale pro tříčlennou unicorní rodinu úplně dostačující. Mamka na mě zavolala „ Sunny snídaně, pojď se najíst". Ustlal jsem si postel a seběhl dolů ze schodů. Na mě čekala sladká vůně ovocného čaje a u stolu seděl můj taťka soffer a mamka fia.  Vběhl jsem do kuchyně mamka mě hned okřikla ať neběhám, že si mohu něco udělat ale to už bylo pozdě, zakopl jsem a odkutálel se ke stolu do kterého jsem strčil a vylil čaj,  který tam byl připravený. V tom okamžiku mě táta v čas uchránil magii, kterou mě obalil a vařící voda stekla okolo magického štítu, který mě ochraňoval.  Matka přiběhla a křičela na mě „není ti nic Sunny?"  ani  nepoužila levitaci vzala mě do kopýtek a zjišťovala jestli mi něco není. já jí okamžitě odpověděl „jsem v pořádku" tak mě položila na kopýtka a já okamžitě běžel k mému tátovi, nečekal jsem ani minutu a už jsem žadonil a při to jsem se ptal zda ho to nepálí a aby mě to kouzlo naučil. Podíval se na mě takovým vážným výrazem a říká "toto kouzlo není jen tak jednoduché, jak si myslíš a navíc se musíš ještě hodně učit, aby jsi toto kouzlo dokázal a pálí nepálí to je těžký říct každý jednorožec to má jinak". Sklopil jsem uši a sedl si ke stolu a začal jist jablko, které tam bylo připravené pro mě během toho, co mamka uklízela nepořádek, co jsem způsobil. zeptal jsem se jestli si mohu jít hrát ven s ostatníma taťka už mě vůbec nevnímal a mamka říká "měl by jsi se jít učit ale potom, co se doučíš určitě ano". Sklopil jsem zase uši a šel do svého pokoje, kde jsem vytáhl dvě velké učebnice pro jednorožce a začal v nich listovat. Moc velký čtenář nejsem ale dokázal jsem se na nějakou dobu zabavit. asi tak po 3 hodinách čtení a snažení o to aby se mladý jednorožec, jako já něco naučil bylo opravdu těžké. Měl jsem si zapamatovat názvy mnoha kouzel, které stejně ani nebudu potřebovat. Tak jsem tedy zavřel knihu a seběhl ze schodů ale v kuchyni už byla jenom mamka fia. 

Podíval jsem se na ní a zeptal se „mami mohu jít ven?". 

Mamka se na mě podívala a řekla „ano můžeš ale ať se ti nic nestane".

zarazil jsem se ve dveřích a zeptal se „kde je taťka?"

mamka řekla „už šel do práce a užíj si to s ostatníma"

nestačil jsem se ani rozejít dál a oknem u kuchyně někdo prohodil dovnitř poníka vypadalo to jako by se někdo rval. když jsem se podíval pořádně vyděl jsem svého otce, okamžitě jsem se chtěl rozeběhnout k němu ale do cesty z čista jasna se objevil poník třikrát mohutnější než já a kopl mě zadním kopytem přímo do obličeje. odhodilo mě to a dost mě bolela hlava jen jsem cítil jak každou chvíli upadnu do bezvědomí i když jsem si tím vůbec nebyl jistý. ležel jsem venku před domem a nemohl jsem se hýbat. Viděl jsem jenom jak odtamtud vyběhli 3 ozbrojení poníci mezi nimi se nacházel i jeden, který mě kopl ale bylo mi divné proč jeden z těch poníků drží v tlamě láhev, která pomaličku hoří k tomu všemu jsem si říkal, kde jsou moji rodiče. ležel jsem tam na zemi dobrých ještě 10 minut a poník s láhví se ke mě sklonil a řekl „takhle dopadnou všichni, kdo se mi chtějí stavět do cesty" a  rozpřáhl se hlavou a hodil láhev přímo do domu začalo tam okamžitě všechno hořet a já jsem začal křičet „neeeeeeeeeeeee to nesmíte!!!!!!!"

v tu chvíli, co jsem takhle začal řvát přišel jeden jednorožec a vzal mě magii a hodil do klece tak silně, že jsem ztratil vědomí.