You saved my heart. |𝙺𝙾𝚁𝙴𝙺𝚃𝚄𝙹𝙴 𝚂𝙴|

my family business

Mé jméno je Annabelle Sørensen. Ale neřekne se mi jinak ne Anny, své jméno totiž nesnáším.

Dnes letíme s moji rodinou a rodinou mého přítele na Hawaii. Neskutečně se těším. Konečně si odpočinu.. Hodím vše za hlavu. Je mi sice jen sedmnáct let ale i tak mám práce nad hlavu... Můj otec vede mafii. Jak já to slovo nenávidím.. Zkrátka jsem jedna ze dvou dcer mocného mafiána. A protože si otec myslí, že mi to všechno jenom prospěje.. jsem toho všeho součástí. Sice z donucení, ale jsem. Mého přítele Connora, aneb syna další z mocných norských mafiánských rodin, si musím do dvou měsíců vzít. Je mi sice stále sedmnáct ale za měsíc se stanu plnoletou. A smlouva zní tak, že pokud si Connora nevezmu do měsíce po mé plnoletosti, všechno padá. Beru si ho totiž z obchodních důvodů.. ne z lásky, jako většina dívek mé generace.

V den kdy jsem ho poznala jsem měla pocit, že už nikdy od té doby nezažiju jaké je to být opravdu šťastná. Vážně jsem ho nesnášela... ale za ten rok a půl už jsem si k němu nějakým zvláštním způsobem našla cestu. I přes to všechno, co mi dělá. Je to zkrátka pravý mafián. On tím žije, narodil se tak... Ale já si něco takového už od doby, kdy jsem začala nějak rozumně přemýšlet rozhodně nepřipouštěla. Já do mafie rozhodně nepatřím. Já ne.

„Tak co zlato? Těšíš se? " zeptal se mě Connor a položil mi ruku na stehno. „Ani nevíš jak." Obdarovala jsem ho falešným úsměvem. Nikdy se na něj nedokáu usmívat upřímně. Už vůbec ne po tom, co se odehrálo těsně před tím, než jsme se vydali na soukromé letitě. Chtěla jsem na to přestat myslet. Tak jsem se raději podívala z okénka letadla, moc jsem toho ale neviděla jelikož byla venku stále temná tma.

Moc jsem se nehlídala a tak jsem z ničeho nic vypustila s úst to, co pro mě mohlo být velkou chybou. „Konečně. Alespoň dva týdny bez drog, padělků, obchodu s bílým masem a zbraní. Jak dlouho jsem na tohle čekala." Hned jak jsem to ale dopověděla jsem zjistila, že Connor je momentálně v naprostém klidu a nic ho nerozhodí. Oddechla jsem si. „Ach jo, lásko." Jeho poslední slovo byla ale obrovská lež. On nikoho nemiloval. Neuměl to. „Z tebe mafián prostě nikdy nebude. Ale za to mafiánovo ženou budeš už opravdu brzy." Nasadil jeho sebevědomý úsměv. Jakoby to bylo něco, za co bych měla být hrdá.... odpovědět jsem mu na to neplánovala. Věděl, jak moc s tím nesouhlasím.

——

„Přes den i večer funguje na pláži a u bazénu takzvaný animační program pro vaše děti. Pro dospělé a odrostlejší děti je tu taky o zábavu postaráno." vysvětlil nám zaměstnanec z hotelu, na který jsme před chvílí přijeli. Vážně jsem se divila, že se otec rozhodl pro dovolenou v hotelu a ne v nějaké jeho rezidenci. Ale byla jsem opravdu ráda. Mohla jsem se jednou cítit normálně..

Můj pohled spadl na mou mladší sestřičku Leah [čtěte jako "Líja", v tomhle případě zkloňované- "Líju"], která skákala radostí. Ona tohle prostě miluje.. a já jsem jako malá nebyla jiná.

Kdy jsme dorazili na pokoj, dva z bodyguardů kteří sem přicestovali s námi pro naše bezpečí nám přivezli všechny kufry. Můj otec byl sice bezcitným mafiánem, ale ani na jednu z nás by v životě nesáhl. Tím jsem si jistá. Ba naopak, snažil se nás chránit jak nejlépe mohl. Mě, Leah i naší mámu. Proto jsem i já dostala svého vlastního bodyguarda. Já měla jen jeden kufr na dva týdny. Proto, když Connorovi dorazily kufry rovnou tři, opravdu jsem nechápala co v nich může skrývat. „Co je v těch kufrech? Proč máš tři kufry?" Vychrlila jsem. Jsem prostě občas a nad míru zvědavá. „To není tvoje věc, Annabelle." Byl jediný kdo mi tak říkal. A ani mi to nevadilo.. stejně mé jméno z jeho pusy vždycky přímo vyplivl. Když u mě nechtěl mít v danou chvíly velký respekt, nikdy mi jménem neříkal. Neopovážila jsem se mu odporovat tak jsem to raději nechala být.

Vyčerpaně jsem sebou praštila na postel když jsme konečně všechno vybalili. Connor přišel k posteli a hned na to u byl přímo nade mnou. „Tak co kotě, neuděláme si hned první noc krásnou?" Kotě. Na tuhle přezdívku jsem byla alergická ze všech nejvíce. Věděla jsem kam tím míří. Ale nemohla jsem. Hlavně ne po tom co mi ještě před pár hodinami udělal. „Connore, nechme to být prosím. Jsem straně unavená." Odkašlala jsem si protože to, jak mi byl momentálně blízko už mi začalo být vážně nepříjemné. „No tak. Ukaž mi, jak moc mě miluješ" Hluboce se mýlíš, Connore. „Ne. Teď vážně ne." Vší silou jsem se ho ze sebe snažila sundat jakýmkoliv způsobem, což se mi výjimečně podařilo. Raději jsem se rychle zamkla v koupelně, a šla jsem se vysprchovat.

Kdy jsem přišla jen se na mě podíval. Lehla jsem si zády k němu a raději dělala, že tu vůbec nejsem.

Co bych jen dala za normální život. Chci pravou lásku, ne manželství z povinnosti.

Máme tu novou knížku! Super ne? Kdy já nejsem schopna dopsat ani ty předešlé... Jenžr já těm mým nápadům prostě nemůžu odolat 🙄😂 No nic doufám že se vám bude alespoň trošku líbit ❤ Nikde jsem ještě takovou podobnou knížku neviděla a to že já tu na wp přečetla už hooodně příběhů 😂😂❤🙏🏻 zatím pa 👋🏻

Anny💖