Rodinné záležitosti

We are BTS!

Další den ráno jsem vstala brzy, abych se stihla připravit na setkání s BTS! Šla jsem do kuchyně, ale Joon tam ještě nebyl.

"Terry! Dobré ráno. Joon asi ještě spí. Mohla by jsi ho jít vzbudit?" řekla jeho maminka, když jsem vstoupila do kuchyně a já tedy šla do jeho pokoje. Byla jsem nervní, ale proč vlastně?

Když jsem opatrně vstoupila, tak se mi naskytl pohled na spícího Joona a já se nemohla vynadívat, jak krásný byl. Bratranec!! Zopakovala jsem si a šla pomalu k němu.

"Joonie.." špitla jsem a lehce s ním zatřásla.
"Ještě 5 minut" zamručel a stáhl mě k sobě do postele.
"Joonie?!" zůstala jsem v šoku ležet v jeho objetí. Rychle jsem ale našla dech a vyprostila se od něj.
"Joonie přijdeš pozdě do práce!" řekla jsem teď už normálním hlasem.
"No jo už vstávám..." řekl rozespale a vzpřímil se na posteli.

Kývla jsem a potkali jsme se u snídaně a hned po ní vyrazili do sídla Big hitu.

Vešli jsme do místnosti a tam už čekalo 6 chlapců a musím uznat, že jeden krásnější než druhý.
"Ehm ... Tak tohle je moje evropská sestřenka Terry." odkašlal si a já se nervózně chytili jeho mikiny, když na mě všech 6 začalo zírat.
"Jééé ta je roztomilá" řekl jeden, podstatně menší než Joon a s růžovými vlasy.
"Jak může být tvoje sestřenka tak pěkná Joone?" řekl další už vyšší a s hnědými vlasy.
"Jsi jako řekl, že je náš leader ošklivý jo?" řekl zase ten růžovovlasý. 
"To jsi teď řekl ty. Mimochodem jsem Jungkook" řekl ten vyšší a podával mi ruku na pozdrav.
"A já Jimin těší mě." usmál se na mě ten s růžovými vlasy.

Postupně se představili i ostatní a nakonec i neochotně jeden malý, ale pohledný blonďáček se jménem Yoongi.
Jimin, Tae a Jungkook si mě hned odtáhli stranou a začali se vyptávat jak na Evropu, tak na Joona atd.
"Když si jí nebudeš hlídat, tak ti jí sbalím" mrkl na mě ten se jménem Hoseok.
"To by si teda chudák naběhla." zakroutil hlavou Joon.
"Jo se mnou by se měla lépe." usmál se na mě Jimin.
"No tak to stačí. Nechte jí chudáka dýchat." řekl Joon a odtáhl mě od té skupinky.

"Ale Joonie ..." zakňoural Tae.
"Žádné ale. Musíme cvičit. Terry můžeš si sednout na lavičku a zjistit, co umíme." usmál se na mě Joon.
"Počkat ona nás nezná?" řekli udiveně  Tae, Hobi a Jungkook.
"V letadle jsem si něco poslechla..." dodala jsem omluvně a trochu se zastyděla.
" Tak to musíme ukázat to nejlepší ne?" řekl nadšeně Jimin a kluci kývli na souhlas.

Koukala jsem na ně se zatajeným dechem, protože něco takového jsem předtím ještě neviděla, ani neslyšela. Taková bezchybná kombinace zpěvu a tance ... Vydechla jsem úžasem. A Joonův rap byl naprosto úžasný. Sice netančil, tak úžasně, jako třeba Hoseok, ale stejně bych to takhle zatančit nedokázala.

Když skončili, tak jsem upřímně zatleskala a vstala z lavičky.
"Byli jste neuvěřitelní." neskrývala jsem neskonalý obdiv.
"Hlavně Jiminovi to dneska šlo." usmál se Jin.
"Ale ..." zčervenal Jimin.
"To je pravda! Byl jsi úžasný!" dodala jsem.
"Taky jsem měl úžasnou fanynku." usmál se.
"Joonie! Tvůj rap je dech beroucí" rychle jsem řekla, když si sedl vedle mě.
"Nic extra..." poškrábal se na zátylku.
"Yoongi je v tom lepší." usmál se na Yoongiho, který si ale jenom odfrkl a nevěnoval tomu příliš velký zájem.
"Nene ... byl jsi úžasný!" řekla jsem tentokrát s větším důrazem a koukala mi při tom přímo do očí. Usmál se a rozcuchal mi vlasy, jak malému dítěti.

Celou zkoušku jsem z nich ani na minutu nespustila zrak až když skončili, tak jsem řekla, že počkám na Joona před budovou.

Po chvilce přiběhl a vyrazili jsme společně domů a po cestě si povídali o cvičení.
"No, ale stejně si nemohla spustit oči z Jimina." řekl předstírajíc naštvání.
"A to šlo? Ale neboj z tebe jsem ho nespouštěla taky." usmála jsem se na něho.
"Ty Terry nechtěla by jsi s námi jít na udělení cen ... Rodina je vždy vítána," řekl nervózně.
"Ráda bych, ale nemám co na sebe ..." řekla jsem trochu zklamaně.
"Tak víš co? Zítra půjdeme nějaký vybrat." řekl nadšeně, tak jsem nemohla odmítnout.

Celou cestu mi vyprávěl o tom, jak to probíhá a za co si oni ty ceny zasloužili. Když jsme došli domů, tak jsme museli potichu, protože už bylo pozdě a všichni spali.
"Nemáš hlad Terry?" špitl Joon.
"Ne půjdu spát, dobrou Joonie." špitla jsem nazpátek.
"Dobře, dobrou a promiň, že to bylo tak dlouho." řekl za mnou, když jsem už odcházel ke svému pokoji.

Lehla jsem si a zase se mě zmocnili ty hříšné myšlenky. Byli jste dneska spíš jako pár, než bratranec a sestřenice ... Co? Ne! ... Přiznej si, že ho máš ráda ... Znám ho druhý den! ... A láska na první pohled ti nic neříká? ... Je to bratranec! ... Prosím tě kolik toho máte příbuzného? ...

Když jsme dokončila rozhovor se sebou samou, tak jsem se radši pokusila usnout a za nedlouho se mi to opravdu povedlo.


Hi! Omlouvám se, že tak brzy dneska, ale jdu už čekat od 12 na Rammsteiny a vrátím se bůh ví kdy, tak bych to už nestihla vydat, natož napsat ... Love you ♥