Pro Tebe [M*A*S*H]

4077

Seděla v rozkodrcaném Jeepu, který ji unášel vyschlou krajinou Jižní Koreje. Vlastně netušila kam míří a byla si dost jistá, že ji nic dobrého nečeká, ale neměla zrovna dvakrát na výběr. Před několika měsíci v Americe se tak rozhodla a teď už je pozdě na to změnit plány.

Jeep projel další ostrou zatáčkou a za koly se mu jen prášilo. Původně ji měl z letiště vyzvednout nějaký z obyvatel mobilní nemocnice, ale kvůli nějaké krizi na bojišti ji do 4077 nakonec vezl nějaký chlapík od vojenské policie.

Za několika zatáčkami a asi třiceti výmoly se nakonec objevili před velkou cedulí, která zároveň tvořila i bránu do tábora. MASH 4077, nejlepší péče k dostání. Přečetla si v duchu nápis vymalovaný bílou barvou na několik dlouhých prken než vjeli do tábora.

Muž prudce zabrzdil před jednou z budov a ona si otevřela dvířka a vystoupila. Urovnala si sukni sváteční uniformy a muž s nápisem MP na přilbě se už vracel s drobným brýlatým hochem a postarším mužem v zádech.

„Kapitán Nováková?!“ tázal se rázným hlasem ten šedovlasý muž.

„Ano, pane?“ zasalutovala a srazila paty tak, jak ji to posledních pár měsíců před příjezdem sem učili.

„Výborně, nemusíte to tak přehánět, těší mne, jsem plukovník Sherman Potter, vedoucí místní nemocnice. A tohle je desátník O'Reilly,“ štosem papírů v ruce.

„Ahoj, já jsem Radar,“ podal jí ruku na pozdrav.

„Prozatím budete bydlet v návštěvnickém stanu,“ oznámil jí plukovník, „Klingere! Vezmi jí kufry!“

Vešli do vcelku prostorného stanu, který měl po pravé straně lůžko, po levé stůl se židlí a skříň. O chvíli později se přiřítil snědý muž v baseballovém dresu s jejími kufry.

„Pokud chcete, tak si odložte, já vás pak provedu táborem, pokud o to stojíte,“ pronesl Radar a pousmál se.

„No, jasně, můžeme jít hned...“ přikývla a následovala toho mužíčka.