Pro Tebe [M*A*S*H]

Nová v táboře

„Tak, tohle je stan plukovníka, tady máme sál a pooperační. Támhle jsou sprchy a latrína. Tady je stan major Hoolihanové, hlavní sestry,“ oznamoval jí zatímco procházeli táborem.

„Tohle je plukovník na Sofii,“ utrousil on a ona s úlekem poodskočila z cesty koni.

„A tady mají stan chirurgové. S těmi bych vás měl seznámit,“ oznámil jí, počkal až na to kývla a pak zaklepal na dveře.

„Tady se spí!“ ozval se ze stanu jeden hlas, který následovalo souhlasné zamručení.

„A co když mám pro vás dámu,“ navrhl jim přes stěnu stanu a pohledem se omluvil.

„To počká,“ ozvalo se zevnitř. A tak bylo rozhodnuto. Radar ji provedl ještě kouskem tábora a pak ji zavedl zpět do jejího stanu.

„Prosím pozor, vezou raněné!“ ozvalo se po čase z amplionů. Ona, teď již ve vycházkové uniformě, vyběhla ze stanu směrem k operačnímu sálu. Ostatní už také vbíhali dovnitř a ona si oblékla plášť a umyla ruce.

„To jsem nevěděl,“ prohlásil muž, kterého všichni oslovovali Hawkeye, „Že nám sem už konečně posílají posily.“

Rychle si ji přelétl očima, než se rozhodl věnovat tomu, co měli před sebou. Pomalu a obratně za její asistence vytahoval šrapnely z břicha a hrudníku nějakého mladíka. Byl to pro ni dost děs, ale je pravda, že zprzněných těl už ve svém životě několik viděla.

„Takže, jak se jmenujete?“ povídá jí.

„Ema, tykejte mi, prosím,“ usmála se na tělo, které leželo mezi nimi, protože zrovna nebyla chvíle, kdy by od něho měla odvrátit zrak, ačkoli je pravda, že kapitán nebyl osoba, co by za pozorování nestála.

„Já jsem Hawkeye, podal bych ti ruku, ale asi není úplně vhodná chvíle,“ pronesl, zatímco obratně pinzetou vytáhl šrapnel ze střeva, které hned na to to začal zašívat.

„Ale spíš mě zajímá, co sem přivedlo takovou sličnou dámu,“ prohlásil a ušklíbl se.

„No, upřímně bych o tom raději nemluvila, ale z rozmaru to vážně není.“