PLAY TIME (pozastaveno)

7. Manipulant

První kapitola s 1000+ slovy🙌

Enjoy<3

Audrey's

Bylo pondělí.

Víkend utekl tak rychle, že jsem si ani nestihla pořádně odpočinout na návštěvě u rodičů a už jsem se zase hnala do práce. Dobrá zpráva byla, že moje džíny už byly zase zářivě bílé. Špatná zpráva byla, že jsem zase musela čelit McCannovi.

Probudilo mě zvonění budíku, který zvonil jak zběsilý a nedal si říct. Nejspíš se zasekl, protože ztichl až jsem se naštvala a nelítostně s ním hodila o zem. Rána, která se ozvala mě donutila se nahnout a pohlédnout na tu ubohou rozbitou hromadu šrotu.

Sakra.

Spustila jsem nohy z postele na studenou podlahu a vydala se do koupelny, abych se dala dohromady a byla aspoň z poloviny použitelná. Šlo to v celku hladce, neboť jsem během dvaceti minut seděla u jídelního stolu, dopřávala jsem si snídani, kterou mi mimochodem udělala Caren a ta taky trvala na tom, abych ji s ní snědla, a poslouchala její každodenní problémy.

,,Mimochodem, odveze tě dneska z práce ten sexy fešák s luxusním autem, co tě dovezl i v pátek?" lehce nadhodila, jakoby čekala, že jí o tom řeknu něco víc. Překvapeně jsem na ní pohlédla, neboť jsem jí o McCannovi nic neříkala, nebo jsem o tom aspoň nevěděla. Rozhodně jsem jí neměla v plánu vykládat o mém podařeném šéfíkovi.

Vlastně proč bych jí měla říkat o McCannovi?

Nestál mi ani za slova. Je to zasraný arogantní debil, co očividně nemá ani sebemenší úctu k ženám a chová se k nim, jak totální hajzl. Ještě k tomu po mně vyjel a neustále mi vyhrožoval. Ale na druhou stranu je zasraně sexy, ale to nezažene všechna ta negativa.

,,Ian? Kamarád ze základky." zalhala jsem. Nebylo by dobré jí říkat, že je to můj šéf a tahle lež se mi zdála poněkud mírumilovná.

Žádná lež není dost mírumilovná, Audrey, protože stejně je to lež.

Uznale kývla hlavou, zatím co já jsem po ní i po sobě naskládala špinavé nádobí do myčky.

,,Tak si dej pozor, aby tohle kamarádství nepřerostlo v zběsilé šukání nebo něco víc." uchechtla se a mrkla na mě.

,,Má manželku." zalhala jsem znovu a  radši se rychle vytratila, než abych řekla ještě něco víc stupidního. I když pochybuji, že by to vůbec šlo. Však bych už na něco přišla.

****

Kdybych řekla, že ranní rozhovor s Caren mě vůbec nerozrušil, rozhodně bych zase lhala. Pořád jsem nevěděla, co mě vedlo k tomu, abych jí lhala. A stále ne a ne na to přijít. Snažila jsem se vyplnit furmuláře za nečekané výdaje minulého měsíce a zároveň zpytovala své potemnělé svědomí. Je prakticky nemožné dělat dvě věci zároveň a ještě pořádně. Přistihla jsem se, jak jsem jen nečinně hleděla na modrou propisku a zřejmě se jí snažila zhypnotizovat.

Už se mi to skoro dařilo, abych donutila propisku pracovat za mě, když z dveří naproti vyšla Katelin se škodolibým úsměv na tváři. Vsadila bych se, že na první pokus bych uhádla, co dělala u McCanna v kancláři. Naštěstí beze slova odjela výtahem pryč a já se rozhodla znovu pustit do práce. Ne však na dlouho.

,,Okamžitě nech toho, co teď děláš. Mám pro tebe mnohem důležitější práci." poručil mi Jason s mírným úšklebkem. Nebyla jsem jediná, kdo v tom slyšel ten dvojsmysl?

,,Poslouchám?" opačila jsem a zády jsem se zabořila do opěradla křesla.

,,Je třeba naplánovat za týden nějaký zasraný společenský ples. Budu tam mít proslov a musím si získat přízeň mých zaměstnanců." povzdechl si a přešel blíž k mému stolu.