PLAY TIME (pozastaveno)

4.Myšlenky a pochody

Audrey's

Kupodivu jsem se vzbudila doma ve své posteli. Zmateně jsem se posadila do tureckého sedu a dávala jsem dohromady střípky vzpomínek.

Měla jsem úplně totální okno.

Na sobě jsem měla jenom spodní prádlo a jednu botu, což mě docela překvapilo. Shodila jsem onen zapomenutý střevíc a zapojila veškeré úsilí a sílu na to, abych se postavila. Oslnila mě však intenzivní bolest hlavy. Unaveně jsem se zase svalila na postel a natáhla jsem se pro Aspirin, který ležel na mém nočním stolku. Přehltla jsem ho, protože jsem zrovna neměla vodu po ruce, a urputně jsem se snažila dát se do pořádku. Sprcha, make-up ani ta břečka, co si říká káva tomu vůbec nepomohla a tak jsem se nasoukala do modré blůzky a džín a vydala jsem se do práce.

V taxíku jsem si vybavila pár vzpomínek na na včerejší pařbu; Devon, Mabel s Cori, ale měla jsem pocit, že mi něco sakramentsky uniklo. Cítila jsem, že mé svědomí není úplně čisté, ale když auto zastavilo před McCann Enterpreisses, vypustila jsem to z hlavy.

Kolem recepce jsem prosvištěla jak namydlený blesk a než jsem se nadála, seděla jsem ve svém křesle a oddechovala po cestě, která mě mimořádně zmohla. Netušila jsem, jestli byl McCann už ve svém kanclu a bylo mi to opravdu jedno. Už teď jsem cítila, že budu naprosto nepoužitelná.

,,Čau kotě." vůbec jsem si nevšimla, že ten mamlas tu celou dobu byl.

,,Dlouhá noc?" dodal a kývl směrem k mému dekoltu s šibalským úsměvem na tváři, který mě ohromil.

Měla jsem na krku pěkně fialového cucfleka.

Mé zorničky se rozšířily.

Nikdy bych neřekla, že se dokážu tak zřídit, abych si následující den téměř nic nepamatovala. Doufala jsem v tu špetku rozumu, která by ve mně měla stále přebývat, že jsem se tam s nikým nevyspala.

,,Jo, teda ne." chytla jsem se za rozbolavělou hlavu.

,,Udělal bych ti ho teda o mnohem lépe." zkoumal mou modřinku, která byla bůh ví od koho.

,,Co prosím?" překvapeně jsem na něho prohlédla stylem, jestli to myslel doopravdy vážně, ale jeho jiskřící oči vypovídaly své.

Otočila jsem se k němu zády a zapla kávovar. Právě jsem si dopřávala už druhou kávu během dvou hodin, což u mě není zrovna dvakrát normální, neboť kávu bytostně nenávidím. Výjimkou pro mě byla však kocovina, protože v tomhle případě bych do sebe lila kafe v hektolitrech.

,,Přijdi pak za mnou do kanceláře, musíme něco spolu probrat." houkl a zmizel ve svém kanclu.

Zdál se mi poněkud rozhozený, ale nechtěla jsem se starat do jeho věcí, sama to nemám ráda.

Popadla jsem šálek s espressem a vešla jsem do jeho dveří.

,,Klepání a soukromí ti nic neříká? Co kdybych tu byl nahahej, hm?" jeho arogantní hlas a postoj mě naprosto dostával k šílenství, a tak jsem vycouvala, zavřela dveře, zaklepala a jak idiot znova vešla dovnitř.

Něco si jenom zamumlal pod nos a pokynul mi, abych se usadila.

Šlechetný to muž.

,,Od koho máš toho cucáka?" propaloval mě pohledem. Myslela jsem, že mu ty oči vyškrábu, jaký to byl debil.

,,Co prosím?" trhaně jsem se nadechla a zvedala jsem se z kožené sedačky.

,,Potřebuješ ještě něco? Mám totiž narozdíl od tebe něco na práci." skřížila si ruce na prsou.

,,Hele kotě, ty mi budeš vykat, protože já nejsem žádné hej počkej, a za druhé, budeš klepat." polkla jsem knedlík, který se mi udělal v krku a mlčela.

Jeho hnědé oči mě propalovaly ostřížím pohledem, který se mi nezdál ani trochu příjemný.

,,Buď hodná holka a řekni mi, od koho máš kurva toho cucáka." přistoupil blíž a řekl s klidným hlasem, který mě uháněl do rozpaků.

,,Já-já nevím." houkla jsem a zklopila jsem pohled k zemi. Nechtěla jsem čelit jeho nazlobeným očím i přes to, že jsem nic neudělala a měla jsem relativně čisté svědomí.

Stejně, i kdybych věděla, kdo mi toho cucfleka udělal, rozhodně bych se mu s tím nesvěřovala.

Co si myslel, idiot?

,,Děvko." odfrkl si.

Ani se nesnažil to říct potichu nebo aspoň pro sebe. A nejhorší na tom bylo, že měl pravdu. Ten zasraný idiot měl tu zkurvenou pravdu, protože jsem si bůh ví s kým užila a nepamatovala jsem si to.

Opravdu Audrey, myslím, že rovnou můžeš pracovat v bordelu.

,,Pane McCanne, mám pro vás-" Katelin se zarazila v půlce věty.

To už si mě k sobě tiskl Jason. Pomalu se ke mně nakláněl a jelikož mé myšlenkové pochody byly mimo, nechala jsem se od něj takhle sprostě využít. Své rty jemně otřel o ty mé a rukou jezdil po mém boku. Z jejího pohledu to muselo vypadat, že jsme se líbali a tak nasupěně odkráčela pryč.

,,Už odešla." pípla jsem, když se na nepatrnou chvíli odtáhl a hleděl mi na rty.

Netrvalo však dlouho a už jsem opět cítila jeho malinové rty na těch mých avšak s větší nárůžlivostí a vášní. Tohle byl velice zvláštní druh euforie, který se mi rozléhal po místech, kde zanechal své doteky.

Další díl je ready❤
Musela jsem to celé překopat, protože se ocitly nejasnosti v ději a doslova jsem se ztratila. Tak snad se líbí❤
-se vší láskou, Láskorádová