Lee

×2×

Vzbudil mě ten hrozný zvuk budíku, musel jsem se zvednout z té teploučké a pohodlné postýlky jen kvůli tomu že jsem měl jít do té nové školy. Šel jsem se tedy najíst. Po jídle jsem nestihl autobus a tak jsem musel do školy letět. Ano letět to není chyba. Mám od malička křídla jako anděl jenže jsou černá a to je prý špatné. Tak jsem tedy doletěl za školu, překvapivě za školou nikdo nebyl a tak jsem si jen nandal mikinu která zakryla má křídla a šel jsem do školy. Nějakou dobu jsem tam hledal kabinet. Když jsem ho našel sedělo tam 6 učitelek a 4 učitelé. Jedná učitelka byla vysoké štíhlé postavy, vypadala mladě ale moc chytře nepůsobila. Druhá učitelka byla snad 100 let stará, měla velké tlusté brýle a působila přísně. Další učitelka je 100% na přírodopis. Protože má u sebe kytku a pořád je na ní upřená jako na zlato, má šaty s motivem květin a na stole má herbář. Nechce se mi popisovat všechny učitelky a tak popíšu spíše učitele.. Jeden z učitelů je strašně vysoký a má strašně vypracovanou postavu. Vypadá silně a působí jakoby měl každou chvíli uběhnout 2km. Další učitel je starý a myslím že bude chodit s jednou z těch starších učitelek. Pak tam je jeden co pořád něco počítá a vypadá jakoby 4 dny nespal. A nakonec ten učitel co ke mě přišel a řekl mi "Já jsem tvůj třídní učitel říkej mi profesor Zen."
Jen jsem kývnul a on se na mě mile usmál. Byl vysoké štíhlé postavy a působil kupodivu moderně. Odvedl mě do třídy a posadil mě vedle nějakého kluka. Snažil jsem se nevšímat si ho ale on na mě hned promluvil "Ahoj já jsem Ji a ty?"
Usmál jsem se a odpověděl jsem mu
"Jmenuji se Lee." Hned mi na to odpověděl "Hezké jméno."
Nevěděl jsem co mu na to říct a tak jsem si jen vytáhl papír a tužku. Abych řekl pravdu.. Ji je opravdu pěkný jenže bych neměl zbytečně snít.
Začal jsem si něco kreslit a moc jsem nevnímal. Začal zeměpis a já dostal nějaké učebnice. Trochu jsem si je prohlédl a pak jsem si dál kreslil.
Kreslil jsem koťátko co si má hrát s klubíčkem a vypadalo to strašně reálně. Ale pak se mě Ji šeptem zeptal jestli tam něco může přikreslit a já mu odpověděl že ano protože mě strašně zajímalo co nakreslí. Předělal mi klubíčko v dost realistické srdce. Ale ne to co kreslí všichni. Bylo to srdce kterým proudu lahodná krev... A mě se zvětšily špičáky. No výborně! Teď nebudu moct mluvit. Dal mi obrázek zpět a pak dál poslouchal učitelku. Strašně se to v tu dobu nehodilo protože mě učitelka zrovna vyvolala. "Lee jaké je hlavní město České republiky a kde Česko leží?" Abych řekl pravdu i kdybych mohl mluvit nevěděl bych to. Jen jsem pokrčil rameny a učitelku to strašně naštvalo. Začala tam celé třídě vysvětlovat co je to Česko a tvářila se jakoby tam byla.
Všiml jsem si že se Ji usmál když viděl že nemůžu mluvit. Bojím se že ví kdo jsem. Ale možná se jen smál tomu že to nevím. Po škole jsem šel domů a po cestě jsem si všiml toho že někdo jde za mnou. Upřímně viděl jsem strašně moc hororů a slyšel jsem fakt hodně creepypast na to aby jsem se začal bát. Nehodlal jsem se otočit, jen jsem trochu zrychlil tempo chůze a ten někdo také. Po chvíli mě přemohl strach a já jsem se rozeběhl domů. Doma jsem se zavřel a běžel jsem do pokoje. Jenže jsem si nevšiml mamky která se začala strašně smát a pak ze sebe přes smích dostala "Lee skrýváme to víc než 500 let. Je blbost aby na to někdo přišel... ale i tak buď opatrný." Vytáhl jsem z tašky obrázek koťátka co v pacičkách drží to srdce a podal jsem to mámě se slovy "Tohle mi tam přikreslil spolužák, narostly mi z toho špičáky takže jsem nemohl mluvit s učitelkou co se mě zrovna zeptala na nějakou otázku." Mamka se na mě podívala a řekla že to je třeba náhoda nebo je emo. Jenže Ji nevypadá že by byl emo a podle mě to náhoda nebyla. Mamka se mě pak zeptala proč jsem tak vyděšeně vtrhl do domu a já jí musel vysvětlit že mě někdo sledoval. "Tebe že někdo sledoval?" řekla dost nechápavě ale pak řekla že to je asi jen výplod mé bujné fantazie a poslala mě do pokoje. Odešel jsem tedy do pokoje kde jsem si začal číst nějaké knihy a hrát na mobilu. Po chvíli mě to přestalo bavit a šel jsem spát. Ano spím! Spánek sice nepotřebuji protože jsem z části upír a ti nespí ale i tak se rád ponořím do snů. Vždy rád uniknu z reality.