Ruleta o život.

69 10 3
                                    

STŘELKA

Char, Char City, Centrum oprav, blízká  minulost


NAPROSTO JSEM NETUŠILA ...

...kolik úsilí mne bude život Zarry ještě stát, když jsem viděla, co se stalo na bojišti.

     Nikdy bych nečekala od osoby stvořené Hvězdolamem, že se vrhne do dráhy střel, určených někomu jinému, v tomto případě Disovi. Nějaká fáma, že spolu něco mají, se už ke mně sice dostala – ale fyzický důkaz jsem viděla až teď. Dise zoufale svírajícího Zařřino tělo... Jeho tvář, zrůzněnou bolestí a šokem. Postřehla jsem ještě Rachota, snažil se k nim dostat. Přišel pozdě. Ale pro mě akorát. Skočila jsem, nabrala jsem je a bleskem se s nimi třemi ocitla na ošetřovně.


     Asi tak dvě vteřiny po doskoku opustilo Dise vědomí. Já věděla, že budu Rachota potřebovat! Pomohl mi ho zvednout. Zarru jsem nechala na zemi. Ta přijde na řadu později, Dis je ještě živý.

     Tedy, sice ano, žil, ale měla jsem co dělat, aby to tak i zůstalo. Rachota mi odvolal Bouře, protože Ren bylo taky moc zle. Takže jsem si musela vystačit sama. A že Dis nebyl zrovna snadný úkol! Bouře ho znal mnohem lépe. Nicméně, opravila jsem ho a hned potom, co dostal energon do systému, se probudil. Samozřejmě se hrnul k Zařře (tu mezitím Rachot položil na volné lůžko); že má zůstat ležet, to jaksi pominul. Nepovažovala jsem jeho stav za ideální. Jeho hodnoty příliš kolísaly, muselo mu být špatně. Podle záznamů se v podobném stavu ocitl před několika týdny. Bouře ho stabilizoval a poslal domů. Pak se ale Dis nechal sejmout tasery – a světe, div se – při opravě přišel Bouře na to, že je na tom najednou o padesát procent lépe, že fungují věci, které předtím stagnovaly, že může ovládat pravou ruku, i když by to teoreticky nemělo být možné!

     Tehdy si také Dis všiml, že má partnerské znamení. Někdy při tom policejním zásahu si se Zarrou vyměnili energii a on se skrze ní opravil. Ther'ra nám to tehdy vysvětlila.

     Jenže teď byla Zarra mrtvá a Disův stav se zhoršil.

,,Pojď zpátky na lůžko, ale honem! Neboj, o tvou Zarru se postarám, vím, že ji potřebuješ."       Nepříliš ochotně poslechl. Napojila jsem ho. ,,Zkus spát, Disi,"    radila jsem mu. ,,Pomůže ti to."

,,Zarra... ," zachraptěl tiše.

,,Zarra teď přijde na řadu. To ale musíš přestat zlobit, Disi. Spi." Přikývnul a zavřel oči. Za chvilku mi změna elektromagnetických vln v jeho procesoru prozradila, že usnul. Konečně.


     Mohla jsem se tedy věnovat jeho padlé decepticonské krásce. A že bylo co opravovat! Černé ozubené kuličky nadělaly v jejím těle spoustu škod, obzvláště ta jedna, co se prokousala k jiskře, a bouchla tam. Prohlédla jsem si jednu nevybuchlou. Ještě jsem neviděla něco takového! Střely navržené přímo na naši likvidaci. Wheeljacka s Ratchetem to bude zajímat. A navíc, na rasu takových primitivů příliš sofistikované, někdo jim pomáhal. Úplně mě svrbělo pod pancířem, jak jsem cítila, že něco není v pořádku! Ostatně, stejný pocit jsem měla už dříve, obzvláště, co se Zarry týkalo.

     Trpělivě jsem magnetkem na tyčce lovila úlomky, abych si vyčistila rány, které jsem pak pomocí vroxinu a pohybu molekul zcelovala. Hromská práce! S výsledkem jsem ale byla spokojena, alespoň do té doby, než mi zavolal Cyklonus. Šokovaně jsem vyslechla jeho požadavek, že Zarra musí zůstat mrtvá! To ne!!!!

     Vyletěla jsem z ošetřovny jako vichřice. Skočila jsem za Cyklonusem, až když se za mnou zavřely dveře. Nechtěla jsem vzbudit Dise.


Transformers IV. - Hvězdolamův odkazKde žijí příběhy. Začni objevovat