38. Kapitola

248 47 21
                                    

Bylo tam plno pokojů a já nevěděl kde jsi...












Všude bylo ticho, teda až na úplně poslední pokoj daleko vzadu...




















Šel jsem blíž a blíž...



















Čím blíže jsem byl, tím více se mi svíral hrudník...



















S očima plných slz jsem vtrhl do pokoje s číslem 93...
















Ležel jsi nahý na posteli a tobě hopsala nějaká černovlasá holka.
Byla to ta ženská, kterou jsem viděl. Byla hezká, to nepopírám.























Ani jste si mě nevšimli, dělali jste si dobře, i přes to, že jsem tam byl a čuměl na vás...



















Zvýšil jsem hlas a vyslovil tvé jméno...



















Heh... jako by ses probral.





















,,Je konec, Min Yoongi." Tak zasraně moc to bolelo.


Tak moc...

BTS |·BORDERS·| [YoonMin]Kde žijí příběhy. Začni objevovat