"Takže tady je náš pokoj." ukázala Jenn na pravděpodobně kdysi bílé dveře, nyní zažloutlé, poškrábané a odřené, na kterých bylo napsáno černým fixem A21. Přikývla jsem, Jennifer zastrčila klíč do zámku a otevřela dveře. Dveře zavrzaly a my jsme vešly dovnitř. Pokoj byl bílý - bez různých doplňků neosobní. Zvyknu si! Já to zvládnu! Opakovala jsem si. Jedno okno, dvě modré postele, dva stoly se dvěma modrými židlemi a jedna skříń. V pokoji byly ještě jedny dveře, u kterých jsem po otevření zjistila, že vedou na koupelnu spojenou se záchodem. Alespoň, že tak. Na chodbě jsem viděla společné sprchy, proč jsou tam?
"No, jestli ti to nevadí, vzala jsem si tuhle postel." ukázala na tu blíž koupelně. Usmála jsem se na ni "ne, to je v pohodě." odpověděla jsem a posadila se na postel naproti oknu. Přitáhla jsem si na ní i můj černý kufr a otevřela ho. Pomalu jsem si začala vytahovat všechno oblečení a skládat ho do komínku. Všimla jsem si, že Jenn mezitím přišla k rádiu a něco tam nastavovala. Během pár sekund se z černých bedýnek, totiž reproduktorů po tsranách rádia začaly linout první tóny písně od Maroon 5, Maps, kterou miluju.
Když jsem měla komínky doskládané, prošla jsem pokojem a oblečení nastrkala do hnědé starší skříně. Někdo zaklepal. Popoběhla jsem ke dveřím a otevřela je. Za dveřmi stála starší žena, mohlo by jí být asi tak stejně, jako mojí mamce. Měla rozpuštěné černé vlasy kousek pod ramena, na nose brýle. Oděná byla v růžovém volném tílku na špagetových ramínkách a tmavě modrých úzkých džínech. "Dobrý den." pozdravila. "Jsem Anne Cox. Jsem tady něco jako hlídačka" zasmála se "dohlížím na to, aby jste tu všichni okolo, co tu bydlíte, včas byli a podobně. Snad mi rozumíte."
Usmála jsem se na ženu. "Oh! Ještě něco." podala mi dvě světle fialové bundy s bílými rukávy. "Tohle musíte nosit úplně všud zápasy, školní akce. Znáte to." usmála se ještě, otočila se na podpatku a vydala se směrem k dlaším dveřím naproti nám. Zaklepala, načež se dveře otevřely. Vykoukla kudrnatá hlava.
"Čau mami." opřel se vysoký kluk o rám dveří. Jeho máma mu podala bundu - stejně jako mě a políbila ho na tvář. Zašklebil se, když si všiml, jak zírám. Cítila jsem, jak se mi krev hrne do tváří. Rychle jasem se otočila a trochu moc silně zabouchla dveře. Hned se ke mě přiřítila Jennifer.
"Co je?" zeptala se, nacož jsem zakroutila hlavou. Přešla jsem k ní a podala jí bundu. "Co to je?" zeptala se a následovala mě, když jesm kolem ní prošla do pokoje.
"Bunda." odpověděla jsem, nacož se uchechtla. "Prý jí máme všude nosit." pověsila jsem ji na ramínko a zandala do skříně.
"Nechceš se projít? Mám nastudovaný celý kampus." uchechtla se a já přikývla.
"Jasně." souhlasila jsem, zase bundu vytáhla a přehodila si jí přes ramena. Pomalu jsme vyšly před budovu. Jenn mi zatím dala můj klíč od pokoje, který jsem si dala na kroužek a zastrčila do kapsy od bundy.
"Vítej na New York University, Claire."
