✅I DON'T WANT TO LOSE YOU~MILLIE BOBBY BROWN & NOAH SCHNAPP

Fall After Fall.🍂

*Bylo těžké říct Anglii sbohem, ale je to tady. Plní se můj celoživotní sen. Stěhuji se s mamkou do Ameriky. S tátou se rozvedli tak je to těžší. Mamka tam získala práci, a já tam nastoupím do školy. Přesněji na střední, jsem velmi zvědavá jaký bude kolektiv, a jestli se něco ne**sere. Doufám, že ne a bude to nejlepší part mého života.*

Zase jsem měla ten sen, můj bože kdy tohle skončí. Do Ameriky jsem se stěhovala už před lety. Moje paměť si dělá co chce, takže to vypadá jako bych se stěhovala o prázdninách nebo co. Ne. Stěhovala jsem se už jako malá. Dobře pravda na tom je, že tady mamka získala práci, a že tu nastoupím na střední. Protože do teď jsem se učila doma. Jako ve filmu Mean Girls. Ale mamka už na to nemá čas, protože povýšila a má toho moc. Tak mě přihlásila na nějakou soukromou školu nebo co. No dobře, těšila jsem se, chtěla bych totiž nějaké ty kamarády a kluka v mém věku. Za celou mou existenci jsem měla jako kamaráda jen svého psa Ronnieho, a plyšáky co mám všude v pokoji a hlavně v posteli. Jo i v šestnácti mám hračky.

Uběhl asi týden a přišel ten den. Ten den kdy jsem měla nastoupit na tu školu. Můj bože, ty to vidíš. Zazvonil mi budík, vytípla jsem ho a mířila si to přímo do koupelny. Dala jsem si sprchu, umyla jsem si vlasy, protože jsem na ten první den nechtěla být jak máslo. Školu mám relativně kousek co mi tak google mapy poradily, ale stejně budu jezdit autobusem. Ano až tak jsem líná. No nic, trochu jsem si ručníkem vysušila vlasy a vzala si fén. Jelikož mám celkem rychlo-schnoucí vlasy nebo jak to říct, tak jsem si je nevyfénovala úplně, vzala jsem si kartáč, a mezitím než jsem si ještě nezačala čistit zuby tak jsem si zapnula nějaké písničky. Kroutila jsem se před tím zrcadlem jak had. Vyšla jsem z koupelny zpátky do pokoje. Proházela jsem celou skříň, a hledala v čem jít, a jelikož tady není moc teplo tak jsem si vzala černé džíny, trochu potrhané, bílé tričko s nápisem Don't go backwards, you have already been there. A k tomu šedý svetr. Pořád jsem se psychicky připravovala na ty pohledy spolužáků, jak vejdu do té třídy, a sednu si do nějaké lavice, která bude zabraná. Ahh jak já jsem expert na trapasy. Snídani jsem jako obvykle vynechala, jsem zvyklá už asi tři měsíce nesnídám, vždycky si jen udělám smoothie, nebo si někde koupím, ale na to jsem dneska neměla čas. Šla jsem k hlavním dveřím a vzala si svoje vínové vansky a batoh. Ještě jsem si udělala fotku v zrcadle. Mám to jako rituál jako vždycky když někam jdu. Jsem prostě nenapravitelná. Ani jsem neřekla nikomu z rodiny že už jdu protože všichni už byli pryč. Šla jsem teda na zastávku, kterou jsem měla tak sedm minut od domu. Po cestě jsem poslouchala různé písničky, covery, mashupy atd. To je jediná věc, se kterou uteču od světa reality. Dorazila jsem na zastávku akorát a za mnou nastoupil ještě nějaký kluk, byl fakt hezký, ale když jsem se rozhlížela u vstupu do autobusu po volném místě, tak ten kluk co stál za mnou tak do mě popostrčil. No tomu se tak ani nedá říct, když jsem spadla na zem a celkem plný autobus lidí se začal smát. ,,Dávej pozor!'' řekl mi. Skvěle, ještě ani nejsem v té blbé škole, ještě se ani ten autobus nerozjel a už jsem si stihla udělat trapas, beztak i před lidmi z mé budoucí třídy. Když už jsem skoro vyjeli, tak nějaký kluk ještě vběhl tak tak do autobusu. ,,Ahoj Charlie, promiň, měl jsem ještě doma nějaké problémy.'' řekl ten kluk řidiči. Byl to pán okolo padesáti. ,,To je v pořádku Noahu, teď už padej ať vy prvňáci nemáte problémy, že jste přijeli pozdě." Moc jsem to nevnímala, ale vnímala jsem to, že si ke mně ten kluk sedl, asi si mě ani nevšiml, protože hledal něco v batohu. Pak se ale otočil k oknu, u kterého jsem seděla a poklepal mi na rameno. ,,Ahoj, jsem Noah, Noah Schnapp.'' tvářil se mile a podal mi ruku. ,,Čauky, jsem Millie Brown.'' odpověděla jsem mu, a usmála se. ,,Ty jsi nová? Ještě nikdy jsem tě tady neviděl.'' ptal se. ,,No nová zrovna nejsem, žiji tady už sedm let, ale učila jsem se doma.''
,,Páni, já si říkal, že jsem tady tak pěknou holku ještě neviděl.'' usmál se. a já musela být jako rajče. Dál jsme si tak různě povídali, a zjistila jsem, že spolu budeme ve třídě, takže jsem se ho hned zeptala jestli si se mnou nesedne na tenhle určitě nezapomenutelný rok. Řekl, že ano a nebudu vám lhát, ale ty jeho oči? Nevím proč, ale bylo na nich něco tak zvláštní. Když jsme dojeli ke škole, tak byl gentleman a pomohl mi ze schodů z autobusu. Ještě se pozdravil s Charliem. Šli jsme k hlavnímu vchodu. Hledali jsme naši třídu snad věčnost. Když jsme ji konečně našli bylo tam pár lidí, a co bylo nejhorší? Byl tam ten kluk, co mě v autobuse žduchnul. Sedli jsme si do čtvrté lavice u okna. Postupně se začala zaplňoval třída a zbylo pár volných míst, všimla jsem si jedné holčiny s zrzavými vlasy. Seděla sama. Do třídy přišla nejspíš naše třídní učitelka. Když v tom do třídy vběhl nějaký kluk s tmavě hnědými až skoro černými kudrnatými vlasy. ,,Dobrý den paní učitelko, moc se omlouvám, že jsem přišel pozdě.'' omluvil se učitelce a čekal co se stane. ,,Vy jste Finn, že?'' zeptala se. ,,Ano, Finn Wolfhard.'' mile se usmál. ,,Dobře běžte si sednout k Sadie.'' ukázala a tu holčinu s zrzavými vlasy. Rozešel se k ní a pozdravil ji. Ona jeho taky a usmáli se na sebe. Učitelka nás vyzvala, aby jsme se postupně představili. Začala bůh ví proč od prostředí řady, poslední lavice. Tam seděl ten blbec z autobusu. ,,Tak já jsem Jacob Sartorius.'' všichni jsme se na něj dívali a on na mě s výsměchem v očích. Nesnáším autobusy, prostě budu chodit pěšky. No co.. dál se představovali ostatní. To už jsem moc neposlouchala. Učitelka nám rozdala nějaké papíry pro rodiče o pěti denním výletu do hor. Takže nejspíš adapťák. Dál jsme dostávali papíry o potvrzení studia atd. Nějaký seznam, asi na sešity.

Zbytek utekl rychle a po čtvrté hodině jsme mohli jít domů. Šla jsem s Noahem, protože jsem zjistila, že jsme sousedi, dá se říct. Jedna blbá ulice. Celkem to tu zná tak mě aspoň provedl. ,,Nechceš jít ke mně? Doma teď nikdo není, tak by jsme se třeba mohli dívat na film nebo nějaký seriál.'' Navrhl mi. ,,Jo určitě moc ráda, jen si odnesu věci domů. Jdeš dál?'' zeptala jsem se ho. Kývl na souhlas. Podle jeho pohledu jsem poznala, že je udivený z domu, ve kterém bydlím. Je celkem dost moderní, no neříkám, že jsem extra bohatí, ale jako vypadá to tak, nebudu lhát. Bylo super si sem po těch letech pozvat nějakého kamaráda. ,,Klidně se tu porozhlédni já si jdu nahoru zanést věci.''
,,Joo dobře.'' Usmál se na mě tím jeho roztomilým úsměvem, který jsem dnes viděla nespočetně krát.

Noah

Má to tu vážně krásný, ona je krásná a za jediný den jsem si ji hrozně moc oblíbil. Dost jsme si sedli. Rozumí mi a tak samo já ji. Šel jsem se podívat do obýváku, kde byla obří televize. Kuchyň byla propojená se zahradou, mají obrovský bazén. Krásně vyzdobenou zahradu, takže buď její mamka miluje zahradničení, nebo mají dost šikovného zahradníka. ,,Noahu? Noaaahu?'' slyšel jsem Millay jak na mě volá. ,,Tady jsem! Na zahradě.'' šel jsem ji naproti a nevšiml si ji a zdá se, že ani ona mě. Vrazili jsme do sebe. Spadl jsem přímo na ni. Byl jsem tak centimetr od její tváře, taky jsem byl fakt nervozní a jako v tranzu z jejích očí. ,, J..Jdeme?'' Zeptala se. ,,Jojo'' hned jak jsem vztal jsem ji pomohl na nohy. Fakt trapas tf...

11.8.2019 Love ya, Mike🍒❤️.