u're mine.

463 22 5
                                    

Millie

Šli jsme pomalu do kavárny, bylo to nějakých dvacet minut. Ani jeden z nás nepromluvil. Bylo to jedno z nejtrapnějších tich co jsem kdy zažila. 

,,Poraď mi co si mám dát, už jsem vyzkoušela všechno, ale pořád nevím co mi nejvíc chutná..'' prolomila jsem ticho, protože se to už nedalo.

,,No tak já si dám svojí klasiku Espresso doppio. A jelikož máš ráda jahody, tak být tebou si dám jahodové Cappuccino s kousky čokolád, a jestli mi řekneš, že si měla i to tak už fakt nevím..'' zamračil se, musela jsem se nad tím ušklíbnout.

,,To nezní tak špatně.'' řekla jsem když jsem byli už před kavárnou. ,,Hele já si zajdu ještě na toalety, tak objednáš to zatím? Hned přijdu.'' on jen přikývl a já se vydala na toalety. Vypadala jsem strašně, ještě, že mám sebou aspoň ten blbý korektor.... Bože můj. Samozřejmě já + zrcadlo= fotek habaděj. ,,Jo ta je hezká.'' řekla jsem si pro sebe když jsem se dívala na své úžasné dílo. Když jsem vyšla z toalet byl tu celkem hluk.

,,Ty si sem jen tak přijedeš bůh ví odkud a myslíš si, že ti skočí do náruče?'' 

,,Ne to si vážně nemyslím, ale takový kus kreténa jako jsi ty asi těžko pochopí co k ní cítím už tři čtvrtě roku..'' ten hlas mi byl povědomý. Přešla jsem blíž k malému hloučku lidí, kteří byli tak nějak poskládání do kolečka. 

,,Když ji teda tak moc miluješ proč si ji podvedl? A pak si hrozně dělal jak tě to mrzí a ona byla tak blbá, že ti odpustila? Sorry, ale hošánku vzpamatuj se.'' byl to Wyatt s... ,,Noahu?'' všichni se na mě otočili a mě se nahrnuli slzy do očí.

,,Princezno já ti všechno vysvětlím pojď jdeme...'' řekl mi Wyatt hlasem jakoby bez emocí.

,,Co tady děláš?'' nevnímala jsem Wyatta, který šel směrem ke mně.

,,Mills prosím pojď si promluvit někde do soukromí...'' řekl mi opatrně Noah.

,,Millie neposlouchej ho.. nezaslouží si tě...'' odpověděl jaksi za mě Wyatt.

,,Já, že jsem byla blbá, že jsem mu odpustila?'' otočila jsem se na Wyatta.

,,Millie já to tak nemysle...'' nedořekl to, protože jsem mu dala facku, až málem spadl do boxu.

Rozešla jsem se směrem k východu z kavárny. Venku pršelo a já byla jen v tričku a mikině na zip.

,,Millie počkej prosím...'' Noah mě doběhl a chytl mě za rameno. Já jsem uklouzla na kaluži a Noah mě chytil. ,,Jsi v pořádku?'' zeptal se mě a zastrčil mi mokrý pramen vlasů za ucho. ,,Pojď se mnou do hotelu prosím... Všechno ti vysvětlím jen prosím znovu neodcházej...'' ty jeho oči plné slz mě nějak přemluvily a já s ním teda šla do apartmánů. Vyjeli jsme do patnáctého patra a šli na konec chodby. Noah si vytáhl z kapsy kartu a otevřel dveře. Byl to krásný apartmán s malou teráskou a výhledem na celé město. Mraky už se zatáhli a byl už trochu vidět západ slunce. Stála jsem u zavřeného okna a dívala se na rozsvícené město. Noah mi donesl ručník, měla jsem úplně mokré vlasy, až z nich kapalo.

,,Díky...'' řekla jsem aniž bych se na něj podívala.

,,Jo.'' byl to takový tón bez emocí.

,,Proč tohle všechno děláš po tom co jsem odešla? Proč jsi tak hodný...'' ano pořád jsem se dívala z toho debilního okna.

,,Protože tě prostě nedokážu nechat jít Mills.'' odpověděl, viděla jsem ho v odraze toho blbého okna, takže stál u minibaru.

,,Po tom všem co se stalo, ty uděláš prostě všechno proto abys mě našel...'' vzdychla jsem do prázdna. On ke mně přišel pomalým krokem jako nějaký sériový vrah. ,,Já bych to už nezvládla... Taky že jsem to nezvládala..'' vyhrnula jsem si rukáv od mikiny. Jo řezala jsem se.. A co jako? Žiju je jednou sakra. Chytl mojí ruku a jemně přejel po ráně. Respektive ránách.

,,Kdybych nebyl takový idiot tak tohle nikdy na ruce nemáš...'' podíval se na mě a já na něj už taky. Ty oči mi tak moc chyběly... Kurevsky moc...

,,Chyběl si mi...'' řekla jsem po chvíli co jsme si dívali do očí a objala jsem ho. On mi pak objetí opětoval. ,,Taky si mi chyběla.'' Stáli jsme tam si dvě minuty a nic neříkali. Jen si říkám jestli jsem mu neodpustila opět moc brzy....

,,Omlouvám se za všechno Mills..'' Odtáhl se ode mně a pohladil mě po tváři, zavřela jsem oči a užívala si jeho dotek na mé pleti. Věnoval mi malou pusu do vlasů. Jenže já chtěla samozřejmě víc jako vždycky. Nestačilo mi to. Přitáhla jsem si ho k sobě za tričko a políbila. Samozřejmě to opětoval. Vzniklo z toho zuřivé líbání. Byla v tom ta láska a vášeň, co mi tak moc chyběla. On mi chyběl, tak strašně moc.

,,Jsi jenom moje..'' Dál si to každý z vás může domyslet.



23.9.2019 Love ya, Mike❤️🍒.

✅I DON'T WANT TO LOSE YOU~MILLIE BOBBY BROWN & NOAH SCHNAPPKde žijí příběhy. Začni objevovat