3. Kapitola

2.1K 139 2
                                    

Vešel jsem do kanceláře v naději, že si mě Teddy nebude všímat. Když jsem vešel a uviděl ho, zatajil jsem dech. Jeho vlasy byly dnes tyrkysové barvy, která mu podle mě neskutečně slušela. Z boku hlavy je měl vystřihané na pankáče. Musel jsem odvrátit pohled, protože jinak bych se na něho vrhl.
,,Ahoj, Jamesi. Tak jak se máš? Po párty." Teddy se na mě zvědavě usmál, což jsem zaznamenal periferním viděním.
,,Dobrý," hodil jsem po Teddym letmý pohled.
,,Vypadáš dobře na to, že jsi po flámu." Sakra, musíš se v tom pořád rýpat? Zase jsem měl co dělat, abych si neodfrkl.
,,Já vždycky." Protočil jsem oči a konečně se na toho chodícího boha podíval.
,,O tom nepochybuju." Teddy přišel k mému stolu a sedl si na jeho kraj tak, aby na mě viděl. ,,Vím, že jsi do žádného klubu nešel. Tak proč jsi tak rychle odešel?"
,,Co je ti do toho?" Odsekl jsem nepříjemně. Řekl, že o tom nepochybuje. Mám to brát jako flirt? V podstatě řekl, že vypadám dobře. Nebuď hloupý, Jamesi. Líbí se mu někdo jiný. Myslel to úplně jinak. V duchu jsem si vynadal a ještě víc se na něho zamračil.
,,Jsem zvědavý." Teddy pokrčil rameny a už se nadechoval, že mi něco řekne, když oba uslyšeli otevírání dveří. S Teddym jsme se naráz otočili ke dveřím, ve kterých stál Tyler.
,,Ahoj." Otočil jsem se na židli, abych na něho líp viděl. Teddy se odrazil od stolu a kývl na pozdrav.
,,Ahoj, Jamie. Lupine." Tyler se na nás oba usmál. Tyler byl brunet drobné postavy. Pracoval taky na ministerstvu, jen na jiném oddělení. Vařil lektvary. ,,Zapomněl sis u mě řetízek. Našel jsem ho, když jsem včera uklízel. Byl pod postelí."
,,Díky. Hledal jsem ho. Už jsem vážně netušil, kde by mohl být." Převzal jsem od Tylera řetízek, jenž mi podával a který jsem dostal na Vánoce právě od Teddyho. Pousmál se na řetízek a sevřel ho v dlani.
,,Už musím. Z práce jsem se urval jenom na chvíli. Mohli bychom zase někam zajít? Neboj, tentokrát jako kamarádi." Tyler se na mě ve dveřích otočil.
,,Jo. Jasně," přikývl jsem. ,,Rád jsem tě zase viděl. Ještě jednou děkuju. Čau." Nervózně jsem se díval za Tylerem, který zmizel na chodbě. Ohlédl jsem se na Teddyho, který náš rozhovor se zamračením pozoroval.
,,Tvůj ex?" Teddy se na mě podíval se zvláštní emocí v očích.
,,Ne," zavrčel jsem. Vzal jsem papír a začal ho vyplňovat. Představoval jsem si, že budu víc v terénu, než v kanceláři. Zatím je to teda jinak.
,,Vážně? Tak co jsi dělal v jeho posteli." Teddyho hlas byl jedovatý a já nechápal proč. Přesně v takovýchle chvílích jsem doufal, že by ke mně Teddy mohl cítit něco stejného. Ale už mě naděje dávno přešla. Nepatřil jsem zrovna mezi trpělivé lidi a proto pro mě bylo několik roků plané naděje moc na to, abych pořád doufal.
,,Proč tě to do prdele pořád zajímá?!" Vyjel jsem na něho. Sice ho miluju, ale zatím to chci udržet v tajnosti. A to že všude strkal ten svůj hezký nos, mi nepomáhalo. Prudce jsem vstal od stolu a přišel k Teddymu, který stál před svým stolem s rukama založenýma na prsou. Zadíval jsem se mu do očí, což bylo poprvé po dlouhé době. Ztrácel jsem se v zelené barvě a náhle mě přepadla chuť políbit ho. Jeho oči byly zrázu blíž a já cítil na tváři jeho dech. Přerušil jsem oční kontakt a můj zrak spadl na jeho rty, které byly tak blízko mích. Stačil by jediný malý pohyb a splnil by se můj sen. Jediný pohyb a byl by pryč. Ztratil bych ho. Prozradil bych se. Celé ty roky bych to dělal úplně zbytečně. Už by na mě nemluvil, vyhýbal se mi obloukem. Stálo to všechno za jediný okamžik dokonalého pocitu?

Flares [Jeddy]Kde žijí příběhy. Začni objevovat