Flares [Jeddy]

2. Kapitola

Druhý den bylo v kanceláři napětí. Teddy se se mnou nebavil, čímž mi nevědomky pomáhal. Okolo dvanácté nás zavolali na nějakého mladého kluka, který chtěl vykrást Ollivandera. Byla by to pohoda, dokud za námi nepřišla teta Hermiona s tím, že máme přijít na večeři do Doupěte. Právě jsem stál před již zmiňovaným domem a psychicky se připravoval. Nakonec jsem otevřel dveře a vešel. V kuchyni byl ruch, u stolu seděli rodiče se sourozenci a Teddym, strejda Ron, George, Bill, Charlie i Percy, teta Hermiona, Angelina, Audry, Fleur a děda. Potom tam seděli i všichni jeho bratranci se sestřenicemi kromě Victorie. Babička právě dávala na stůl jídlo. Měl jsem chuť si hlasitě povzdechnout, když jsem si uvědomil, že jediné volné místo je vedle Teddyho.
,,Jamesi! Už jsme se báli, že nepřijdeš." Babička položila jídlo a přišla ke mně. Silně mě objala. ,,Ty jsi ale vyrostl." Šťastně se usmála, když se ode mě odtáhla a podívala se na mě.
,,Ahoj, babi." Pousmál jsem se na ni a šel si sednout. ,,Čaute všichni." Po chvilce váhání jsem se posadil vedle Teddyho. Dostalo se mi ode všech odpovědi. Jídlo bylo skvělé jako vždy a hovor se rozjel. Pak ale přišlo téma, kterého jsem se bál a které snad každý vnuk slyšel od své babičky.
,,Jamesi... Už sis našel nějakou dívku?" Babička se na mě zvědavě podívala. Já jsem se zakuckal, že mi Teddy musel bouchnout do zad.
,,Já-já.... Ehm.... Ne." Rychle jsem si do úst strčil kousek masa, protože jinak bych se musel kysele ušklíbnout.
,,No nevadí. A ty Teddy? Máš už kluka?" Babička se mile usmála na nás oba.
,,Kluk o kterého mám zájem ho očividně nemá..." Teddy se smutně usmál. Když jsem uslyšel, že má zájem o nějakého kluka, chtěl jsem chuť buď něco rozbít a nebo se schoulit do klubíčka a brečet.
,,Vážně? To je škoda. Kdo to je?" Táta, který seděl naproti Teddymu, se na něj podíval se zvednutým obočím. Rychle jsem vstal od stolu. Všechny pohledy se upřely na mě.
,,Uhm.... Já.... Jsem domluvený s.... Davidem. Jo. Mám jít ven s Davidem a úplně jsem na to zapomněl."
,,Ale ty žádného kamaráda Davida nemáš..." Máma se na mě tázavě podívala.
,,Potkali jsme se nedávno," snažil jsem se u toho vykecat. Všimnul jsem si Teddyho, který sklopil pohled do talíře a začal znovu jíst.
,,Teď? Je devět." Teta Hermiona se na mě překvapeně podívala. Zrovna v této chvíli jsem nadával na to, že je teta tak všímavá.
,,Jo. Jdeme.... Do... Klubu... Poznat ty holky." Začal jsem rychle přikyvovat. ,,Takže ahoj." Co nejrychleji jsem odešel z Doupěte. Někdy jsem měl tušení, že Teddy ví, že se mi líbí. A někdy jsem si myslel, že se Teddymu taky líbím. Jenomže potom se se mnou normálně bavil, jako bratr s bratrem. Od té doby se s ním vůbec nebavím, jelikož mezi kamarádství patří objímání. A to bych nezvládl. Dřív jsem si myslel, že to jsou hormony, že se mi Teddy jenom nějakým způsobem líbil. Potom jsem si přiznal, že jsem se do něj zamiloval.