Oprav si to, spisovatelko!

Oslovení

Oslovení je ve větě vždy odděleno čárkou/čárkami.

Příklady:

Ovčáčku, kde mám popelníček?
Kde mám popelníček, Ovčáčku?
Kde mám, Ovčáčku, popelníček?

Paní Babišová, jste zlatokopka?
Jste zlatokopka, paní Babišová?
Jste, paní Babišová, zlatokopka?

- - - - -

V češtině oslovujeme většinou 5. pádem (oslovujeme, voláme). Občas se v češtině oslovuje i 1. pádem, ale pozor na to. Je potřeba využívat 1. pád s citem a vycítit, kde je vhodnější než 5. pád.
Například:

1. pád
,,Holka, ty jsi teda číslo!"

Je málo takových situací, kde je 1. pád na oslovení vhodný.
Oslovení 1. pádem zní nadřazeně a arogantně, zvlášť když se užívá u příjmení!
Např.:
,,Novák, nech toho!"