Konečně doma

8 2 0
                                    

„Domove, sladký domove." Zamumlala jsem si pro sebe, když jsem vystoupila z vlaku. Před nádražím jsem si zavolala taxíka, který mě odvezl před náš nový byt.
Máma v tašce vyhrabala klíče od vchodu, vyšli jsme  pár schodů a byli před svým novým bytem. V chodbě jsem si odložila tašky s věcma a zula boty.
Opět jsem popadla tašky a zamířila do svého nového pokoje. „První si vybal věci a pak se můžeš jít najíst. " Okřikla mě lehce matka a já protočila očima.
Otevřela jsem dveře a na zemi už byly nachystané krabice s mýma věcma. Tašky jsem opatrně položila na zem a šla k jedné krabici, ve které mám schované všechny fotky a plakáty oblíbených seriálů a podobných věcí. Rychle jsem začala hledat izolepou a lepit plakáty na zeď. Jen fotky jsem tam nechala. Potom jsem svoje oblečení naskládala do skříně a na postel si odložila čisté tričko a spodní prádlo na spaní. Šla jsem do kuchyně rychle sníst večeři, potom spáchat nějakou tu hygienu a zalezla jsem do své nové postele.

Odbyla půlnoc a já stále ještě nespala.
Jedna ráno... dvě ráno... každopádně jsem usnula někdy kolem půl čtvrté.

Ráno...klasika, snídaně, hygiena, čumění do mobilu, oběd...
Po obědě jsem si na sebe vzala černý pánský kraťasy, černý Trasher tričko, Vans snapback - který jsem hodila kšiltem dozadu - a sk8hi botky. Ještě jsem rychle popadla svůj skate a než jsem odešla tak jsem jen rodičům oznámila, že jdu ven a nevím kdy se vrátím. Zabouchla jsem dveře a namířila si to do nejbližšího parku.
Čas utíkal strašně rychle, bylo půl devátý večer, tak jsem šla domů hodit skate, vzít si svoji tak zvanou "smaž-tašku" do který narvu akorát klíče, mobil, peněženku, případně powerbanku a kapesníčky. Chystala jsem se odejít, ale zastavil mě otec. „Kam si myslíš že jdeš? Budeš doma. Sotva se přistěhujeme a ty půjdeš dělat zas problémy?! Nikam nejdeš."
„Je mi 20, můžu si dělat co chci, měj se." Odpověděla jsem ironicky a zabouchla dveře.
Cestou, nevím kam, jsem obešla pár non-stop barů, v každým si dala panáka-dva a šla dál, ale v jednom jsem se zdržela...

.................................................................
Hello! Tak jsem se rozhodla že zas něco napíšu, ale beztak to do roka smažu, takže sdílejte, já jdu psát zatím další část 😂♥️ Jinak prosím, neřešte "chyby" píšu většinou v mým nářečí, bo jsem z Hané, ale snažím se psát spisovně, i když je to pro mě těžký:(
Toť vše, zatím čus.

Don't let me downKde žijí příběhy. Začni objevovat