Levi... [Riren]

6. kapitola

Ráno jsem se probudil. Převléknul jsem se z pyžama. A udělal hygienu. Potom jsem se pomalu vydal do školy.

Před školou jsem uviděl tebe. Usmíval ses. Usmál jsem se.
Ale pak jsem viděl to co jsem si nikdy nepřál..vidět..

Někdy později možná, ale teď ne..
Políbil si Petru. Sklonil jsem hlavu. Cítil jsem nehoráznou úzkost a bolest..

Moje veškerá naděje ze světlem. V ten okamžik uhasla..

,,Erene! Pojď sem"

Kouknul jsem na tebe. Se slzami v očích.
Došel jsi ke mně. Chtěl jsi mě obejmout, ale já uhnul..

,,Erene? Co se děje?"

,,Nic! Běž si za Petrou a mě nech! Prosím"

Rozbrečím se. A couvnu od tebe dozadu..

,,Prosím.." šeptnu

,,Erene. Já..udělal jsem něco?"

Zeptáš se. A díváš se na mě starostlivým pohledem. Zavrtím hlavičkou a uteču na záchody. Kde si sednu na zem. Nechám své vzlyky nést po celé budově..

,,Levi" špitnu

Vím, že netušíš nic...ale kdyby si byl na mém místě možná bys pochopil..

Nakonec se zvednu. A jako tělo bez duše dojdu do třídy. Kde si sednu do lavice. A nevnímám nic...
Dívám se z okna ven...
Nejsem ten usměvavý kluk, jako dřív..
Změnil jsem se a to dost..

Všichni si o něčem povídali a dívali se přitom na mě..
Bylo mi to jedno..

Ale až do té doby co jsi zakročil ty...
Nechápal jsem....