Levi... [Riren]

4. kapitola

Šli jsme dlouho, vůbec mi to nevadilo. Nakonec jsme došli do parku a sedli si do trávy a povídali jsme si. Usmíval ses, ale jen když si básnil o Petře..

Mlčel jsem a pozoroval tě. Nemohl jsem nic říct. Protože jsem věděl, že bych to nedokázal..

,,Erene? Řekneš mi koho miluješ nebo ještě ne?"

Zavrtím hlavičkou a dívám se. Zatím ti to neřeknu nemám dost odvahy. Vlastně odvahu nemám vůbec..

Skloním hlavičku a mlčím. Jednou ti to možná řeknu...tedy jestli nebude pozdě..

,,Dobře..tak já počkám. Až se budeš cítit připravený mi to říct. Tak přijď ano?"

Kouknu se na tebe a zadívám se do tvých nádherných očí. Jsi nádherný víš to? Určitě to víš..říká ti to každá holka ze školy.

To já jsem tady ten ošklivý..

,,Erene? Odpovíš?"

Zatřepu hlavou. A přikývnu. Díváš se na mě ustaraným pohledem, ale proč?

,,J-já promiň. A ano. Řeknu ti to až budu připravený"

Ale to nikdy nebudu, nemám ti to odvahu říct. Bojím se, že když to zjistíš. Že mě odsoudíš. A opustíš. Že zůstanu sám..bez tebe. A to bych nezvládl..

Už teď je to těžké. Když vím, že navždy budeme jen kamarádi. Že budeš s Petrou a ne se mnou..

Protože ona ti může dát rodinu a já ne..
Že ti s ní bude určitě líp..než se mnou..